Článek
Fenin měl letos daleko k hráči, který v lednu 2008 při debutu šokoval hattrickem celé Německo, v trápícím se Frankfurtu byl ale přesto oporou. "Sezóna byla všelijaká. Od začátku to bylo špatné, pak jsme se odpoutali do klidného středu tabulky, jenže po zimě jsme do toho zase spadli a trápili se až do konce. Ani nás ten fotbal nemohl bavit," řekl v rozhovoru s ČTK.
Ve dvaadvaceti se najednou stal jedním z mála stabilních prvků sestavy, která se kolem něj neustále měnila. "Měli jsme spoustu zraněných, v podstatě šest hráčů základní sestavy zmeškalo tři čtyři měsíce. A s tím hrát německou ligu je hodně kruté," pokrčil rameny.
Ustál i konkurenci v podobě zkušených Řeků Amanatidise a Liberopulose. "Za to jsem strašně rád, velký osobní úspěch. Za rok a půl jsme hráli 51 zápasů, z toho jsem byl snad v 48 zápasech v základu. Trenér na mně stavěl, nechal mě hrát i po zranění žeber," vyprávěl Fenin. Trenér Friedheim Funkel si ale po sezóně musel sbalit věci. "Tlak na něj byl obrovský, nedalo se to ustát. Teď se čeká, co přijde," řekl Fenin. Nejvíce se spekuluje o příchodu Michaela Skibbeho.
Na góly měl smůlu
Zatímco starty letos sbíral s železnou pravidelností a odehrál všech 34 ligových zápasů, s brankami to bylo horší a zastavil se jen na šesti, víckrát dokonce i na góly nahrál. "Letos jsem měl na góly smůlu, trefil jsem sedm břeven a tyčí, takže jsem rád aspoň za ty asistence," usmál se.
Do Německa se vydal jen pět měsíců po svém kolegovi z teplického útoku Edinu Džekovi, kterého teď díky báječné jarní formě v mistrovském Wolfsburgu a dvaceti brankám v šestnácti zápasech velebí celé Německo. "Edin první rok moc nehrál, spíš se tam protloukal a teprve na jaře se pořádně chytil. Každopádně to, co se mu povedlo, už málokdo zopakuje," uznal.
Jeho úspěch prý celkem chápe. "Nemyslím, že by na sobě něco změnil, prostě mu přišel lauf jako každému útočníkovi, a on ho dokázal chytit za pačesy," řekl o rok mladší Fenin, který by ale v budoucnu Džekův Wolfsburg rád napodobil. "Loni jsme v lize málem skončili před Wolfsburgem, ale abychom udělali takový skok jako Wolfsburg, to ne, tam se tým budoval dlouho velmi koncepčně," pokýval hlavou Fenin.
O návratu do reprezentace se bavit nechce
Ke štěstí by mu prý bohatě stačil Německý pohár. "To by byl můj sen, finále před 90 tisíci lidí v Berlíně, domácí pohár tam má strašnou váhu," řekl teplický odchovanec. Teprve tehdy se mu oči zableskly a zase to byl ten bezstarostný Fenin, který do Německa odcházel. Problémy posledních dvou let, které skončily vyřazením z reprezentace po údajném mejdanu, ho už od pohledu poznamenaly. Mluví opatrně a ani rozhovory příliš poskytovat nechce.
Bavit se nechce ani o svém případném návratu do reprezentace. "Kdybych měl špatný přístup k fotbalu, tak bych nehrál stabilně rok a půl v bundeslize. S trenérem Strakou jsme si nedávno volali, ale taky jsem si řekli, že tohle by se po telefonu ani řešit nemělo. Probereme to spolu někdy osobně, uvidíme," řekl Fenin.
Mnohem větší radost mu udělaly Teplice. Domů do Česka se vydal ve středu, aby stihl zápas svých bývalých spoluhráčů ve finále Poháru ČMFS se Slováckem. A nakonec se mohl radovat z druhého triumfu v klubové historii, i když u obou byl jen jako divák.
Na němčinu si zvykl
"Teplice jsou jediný klub v mém srdci, takže jsem vždycky prožíval každý jejich úspěch. S týmem jsem ale na oslavách nebyl, až když mi volal Míša Doležal, tak jsem se za nimi na chvilku zastavil a poseděl. Trošku mě jen mrzí, že jsem s Teplicemi získal za tu dobu jen jeden smolný bronz," řekl Fenin.
V Německu už se prý zabydlel, i když se s českými hráči příliš nestýká. "Víc se vídám jen s Pavlem Krmašem z Freiburgu, tam to mám tak dvě hodinky autem, jinak nic," jmenoval mlčenlivého obránce, se kterým se od příštího roku bude potkávat v bundeslize.
Čím méně Čechů potkává, tím snáz si zvykl na němčinu. "Už je to docela v pohodě, byl jsem v televizi, dělám rozhovory po zápase. Sice se někdy ještě nevyjádřím úplně přesně, ale už rozumím všemu, co se kolem mě děje," dodal Fenin. Mrzí ho jen to, jakou má domácí fotbal prestiž. "Sportovní úroveň není špatná, ale jakmile bych někomu v Německu řekl, že tu na ligu chodí čtyři tisíce lidí, smáli by se mi, jako bych byl odněkud z džungle," dodal.
