Článek
V jakém rozpoložení přijíždíte ze Schalke na sraz reprezentační dvacítky, se kterou vás na přelomu září a října čeká obhajoba stříbrných medailí z předloňského šampionátu v Kanadě?
Musím přiznat, že jsem si přijel spravit chuť.
To nezní, jako byste si bundesligu užíval...
Z šesti ligových zápasů jsem odehrál čtyři minuty, jednou jsem byl na lavičce. V přátelském zápase v Drážďanech jsem hrál první poločas. Věřím, že mi trenér Magath šanci dá. Je ovšem pravda, že je nevyzpytatelný.
I proto, že vás jako špílmachra ze středu zálohy přesunul na pravého obránce?
Upřímně doufám, že se tady vrátím na svou obvyklou pozici. Z Bohemians 1905 jsem odcházel s tím, že první půlrok bude složitý. Asi by byl zázrak, kdybych se prosadil do základní sestavy hned od začátku. Prostě musím na tréninku tvrdě makat a ukázat svou kvalitu. Snad i ty čtyři minuty proti Kolínu naznačily, že je se mnou trenér spokojený.
Nedávno jste si stěžoval, že klubu dlouho trvá, než vám vybaví učitelku němčiny. Už vám vyšli vstříc?
Ano, všechno se zlepšuje. Němčinu mám dvakrát týdně. Většina hráčů ale mluví anglicky, takže s komunikací není problém.
A s kým se tak nejvíc v kabině bavíte?
Určitě se Slovákem Lubošem Hanzelem. Rozumím si taky s vrstevníkem a velkým německým talentem Lewisem Holtbym, s Turkem Altintopem a nebo třeba i s hvězdou Kevinem Kuranyim.
Jak na vás působí dvaapadesátinásobný německý reprezentant Kuranyi?
Je na něm moc sympatické, že si na nic nehraje. Když mám problém, vždy se mi snaží pomoct. Opravdu, klobouk dolu před ním. I když dvakrát nehrál, skousnul to jako profesionál.
Ve středu vás čeká odlet směr Egypt, kde se v základní skupině potkáte s Austrálií, Brazílií a Kostarikou. Jaké šance českému výběru v této konkurenci dáváte?
V týmu české dvacítky je skvělá parta. Jako ročník 1989 jsme hodně silní. Věřím, že s trochou štěstí budeme mít šanci dosáhnout na nějaký úspěch. Jsem rád, že se potkáme s Brazilci. Přes Australany a Kostariku je pak skupina podle mě hratelná.
