Hlavní obsah

Pochválil mě Raúl. Proto snad v Schalke neskončím na tribuně, libuje si Morávek

Václav ProcházkaPrávo

Báječné pocity si vychutnával Jan Morávek. Záložník Schalke byl u toho, když jeho tým v druhém kole bundesligy drtil Kolín nad Rýnem. Nastoupil v základní jedenáctce, přihrával na jeden z pěti gólů svého týmu. Cítí, že v klubu, kde se kdysi nemohl prosadit, pro něj přicházejí lepší časy. „Když to takhle půjde dál, budu naprosto spokojen," říká jednadvacetiletý středopolař německého velkoklubu, možná i adept pro národní tým pro blížící se klíčovou kvalifikační bitvu se Skoty.

Foto: Michael Kienzler, ČTK/AP

Jan Morávek oslavuje gól.

Článek

Asi jste po sobotní výhře 5:1 musel být spokojen?

Jednoznačně. Po zápase jsem si užíval dobrý pocit. Nechci to přeceňovat, ale myslím, že jsem odvedl nějakou práci, Veltins Arena mi tleskala, když jsem střídal. Myslím, že se to vydařilo.

Ale úvod nevyšel, nezatrnulo vám, když Podolski z Kolína otevřel skóre?

Začátek od nás byl nervózní, podepsalo se na tom asi i to, že jsme cítili trochu tlak po prohře ve Stuttgartu (0:3). Věděli jsme, že musíme zabrat. Ale začalo to nedobře, před gólem se nám zranil Metzelder, hráli jsme v deseti, ztratili míč a oni nás potrestali. Nechci to svádět na oslabení, byl to nešťastný okamžik, ale pak nás nakoplo vyrovnání. Nakonec jsme kralovali.

Myslíte tedy, že pro tuto chvíli je váš boj o místo v základu úspěšný?

Těžká otázka. Ale Raúl ke mě při střídání přiběhl a řekl mi, že jsem hrál super zápas. V šatně jsem si něco podobného vyslechl od kapitána Howedese. To těší. Je to teď na mě, jak budu pracovat na tréninku... Neříkám, že patřím do základu, ale myslím, že nebudu na tribuně.  Těžší vše bude, až se třeba uzdraví Farfán, ale potvrdil jsem si, že to může vyjít.

Jaké to je hrát vedle hvězdy jakou je Raúl? Co říká, když mu nahrajete na branku?

Políbil prsten, jako vždycky po gólu, pak přidal gesta ke tribunám, A nakonec přiběhl za mnou. A pak za mnou běžel ještě při střídání. Je to paráda. Je obrovskou hvězdou, jsem šťastný, že vedle něj můžu trénovat a nastupovat.

Jaký je mimo hřiště tenhle chlapík, který před časem vyměnil Real za Německo?

Drží se stranou, německy moc nemluví, lehce anglicky. Do učení se nehrne, základům německy rozumí, ale vyhovuje mu, že máme překladatele, aby ta početná španělsky mluvící sestava u nás rozuměla. Nikam se nehrne, až se to pitvá v médiích. Odmítl být v týmové radě, která jedná s trenérem. Nechtěl, i když ho hráči zvolili, o to víc ukazuje na hřišti.

Ikona německého týmu Raúl Gonzales.foto: ČTK/AP/Luca Bruno

Z hostování v Kaiserslauternu se vám pomalu do Schalke před sezónou ani nechtělo, měl jste tam své jisté, teď byste asi neměnil?

Možná to vyznělo, že jsem tam chtěl zůstat, byl jsem spokojen, neměl důvod měnit, ale trenér Rangnick si mě vyžádal a ukazuje se, že mi věří. Je to pro mě zase nová výzva. Můžu si zahrát i Evropskou ligu. Když to takhle půjde dál, budu naprosto spokojen.

S odchodem pověstného trenérského rasa Magatha se vám zjevně ulevilo...

Je to tak, Rangnick se mnou komunikuje,  nemusím hrát pravého beka jako za Magatha, nynější kouč sází na mladé, můžu z toho těžit. Je to dobrý a férový člověk, výborný trenér.

Na rozdíl od Kaiserslauternu ale nemáte v Schalke české nebo slovenské kolegy. Je to smutnější nebo vám to je jedno?

Bylo pro mě důležité, že v K´lauernu se mnou byli kluci (mj. Bílek, Hloušek). Chodili jsme spolu na večeře, pomohli jsme si, ale zlepšil jsem se v němčině, zvládnu to sám.

Jak jste se teď usídlil v Gelsenkirchenu?

S přítelkyní v malém bytě, máme mít větší, ale teprve ho předělávají.

Průmyslové město asi není zrovna vysněným místem k bydlení...

Šlágr to není. Ale jen sto kilometrů je to do Holandska, když jsme měli den volna, vyrazili jsme do Antverp v Belgii, možnosti výletů je spousta. Třeba i Frankfurt je docela blízko.

A taky Dortmund, odvěký rival Schalke v lokálním derby, letos až listopadovém...

Ale už teď u nás všichni jásali a byli maximálně spokojeni. My vyhráli, Dortmund prohrál.

Nezaskočila vás porážka mistrů s Hoffenheimem?

Každý se na takový tým chce vytáhnout. Uvidíme, jak se s tím poperou, s Hamburkem v prvním kole hráli skvěle. A s Bayernem asi budou nahoře, my bychom taky chtěli.

Změňme téma. Zůstal jste stranou reprezentace, minul vás propadák s Nory...

Zpětně už to raději nepitvat. Věřím, že se to s nároďákem zase obrátí k lepšímu. Mě nominace minula asi proto, že jsem neodehrál povedený šampionát (jednadvacítek), neměl jsem jisté místo v klubu. Neřešil bych to, v mých očích jsem v týmu nebyl zaslouženě.

Ale teď v Schalke hrajete, asi se může stát, že na Skoty vybrán budete...

To je věc trenéra Bílka. Když někdo hraje v bundeslize, určitě si o nároďák může říkat, ale vyhodnotit to musí kouč, určitě vše pečlivě sleduje.

Reklama

Související témata: