Článek
Trenér váš výkon hodnotil lakonicky, jaká byla bundesligová premiéra pro vás?
Těžká. Docela fofr. Musel jsem se s ní trochu srovnávat, ale dopadla vítězně, což je hlavní.
Zase až tak z míry vás ale vyvést nemohla, když jste s Plzní absolvoval zápas Champions League na barcelonském Nou Campu či milánském San Siru...
Vzpomínaná utkání se dají s bundesligovou premiérou těžko srovnávat. Každý zápas byl v něčem hezký, i ve Wolfsburgu panovala fantastická atmosféra.
Ještě čtyřiadvacet hodin před utkáním jste tvrdil, že netušíte, zda budete vůbec hrát. Kdy jste se dozvěděl, že v základní jedenáctce figurujete?
Při přípravě asi hodinu a čtvrt před zápasem. Trenér odtajnil základní sestavu a já se dozvěděl, že mě čeká bundesligová premiéra.
Byl jste hodně nervózní, když Magath oznámil, že budete kopat?
Dost, protože jsem nevěděl, co mám od bundesligové premiéry očekávat. Na ploše zdejší arény jsme navíc ani jednou netrénovali, takže jsem na ni nastupoval vůbec poprvé. K tomu sedmadvacet tisíc diváků v ochozech, takže pro mě bylo všechno nové.
Vyprovázel vás s něčím na trávník? Popřál vám, aby vám premiéra vyšla?
Jen řekl, co by si od koho představoval, a šlo se hrát. K nám dvěma mluvil dohromady – od Honzy chtěl, aby plnil defenzivnější úkoly, zatímco já se měl zapojovat i do ofenzívy, ale přitom si samozřejmě plnit i obranné úkoly.
Petr Jiráček při své bundesligové premiéře v dresu Wolfsburgu proti Kolínu.foto: Právo/Milan Malíček
Hlavně v úvodu střetnutí jste se o to snažil. Pár povedených kontaktů s míčem, v páté minutě akce, kterou Dejagah zakončil nebezpečnou střelou vytahovanou gólmanem Kolína Rensingem na roh...
Začátek mě opravdu uklidnil, ale pak jsem ze hry trochu vypadl. Ať jsem nabíhal, kam jsem nabíhal, k míči jsem se nemohl dostat. Pak jsem pár balónů zkazil, takže jsem i trochu znervózněl, ale zase až tak velkou vědu jsem z toho nedělal. Šlo o první zápas a já byl hlavně rád, že jsem k němu nastoupil.
Z tribuny bylo skutečně patrné, že stále čekáte na „horváthovské“ balóny, na které jste byl v Plzni zvyklý...
Jsem ve Wolfsburgu chvíli, takže to samo sebou nemůže být stejné jako v Plzni. Několikrát jsem skutečně nabíhal a říkal si o balón úplně zbytečně. Chce to prostě čas, abych spoluhráče poznal a věděl, co od nich mám čekat. Aby si prostě všechno sedlo...
K ohrožení brány hostů jste se během devětasedmdesát minut trvající premiéry nedostal, i když v jedné chvíli jste si míč ke střelbě rovnal...
Šteloval jsem si ho, protože jsem myslel, že jsem ve střelecké pozici sám. Jenže najednou se skluzem přiřítil protihráč, o němž jsem vůbec nevěděl. Snad tedy příště.
S čím bylo nejtěžší se během prvního vystoupení na scéně bundesligy vyrovnat?
S rychlostí hry. Všechno se dělá v kalupu, žádná procházka.
Petr Jiráček při své premiéře ve Wolfsburgu proti Clemensovi z Kolína.foto: Právo/Milan Malíček
A k tomu hotová slota, která při jarní premiéře ve Wolfsburgu panovala. Déšť, sníh, mokrý trávník...
V tom nebyl sebemenší problém, protože hřiště bylo připraveno fantasticky. A já jsem raději, když míče rychle jezdí...
Odlišný styl hry praktikovaný Wolfsburgem vám problém nedělal?
Musím si na něj pochopitelně přivyknout, protože v Plzni jsme měli herní styl zažitý, neboť jsme ho už nějaký čas praktikovali. Ve Wolfsburgu je to víc o soubojích a osobních kontaktech, s čímž potíže nemám. Potřebuji si na všechno jen zvyknout.
Bylo pro vás výhodou, že jste měl po boku českého spoluhráče Poláka?
Stoprocentně. Už před utkáním jsme se domlouvali na návycích, jež jsou v Čechách běžné. Třeba že když jeden z nás vyběhne, druhý zůstane a bude ho jistit. A na place jsme na sebe mohli mluvit česky, což také pomáhalo a uklidňovalo.
Jan Polák a Petr Jiráček při utkání Wolfsburgu proti Kolínu.foto: Právo/Milan Malíček
Čeština byla výhodou v komunikaci s Polákem, ale co domluva s ostatními?
Na hřišti to není nic složitého, protože se mluví a křičí v heslech. Anglicky nebo německy.
A co zkušenosti nasbírané v Lize mistrů? Uklidňovalo vás vědomí, že jste hrál proti Barceloně, AC Milán, Kodani, takže bundesliga by vás neměla zase až tak zaskočit?
Trochu ano, ale bundesliga je jinou soutěží, než třeba italská nebo španělská liga. Tady jezdí všichni od první do poslední minuty po zadku nahoru dolů a nevypustí jediný souboj.
Nakonec jste jarní premiéru s 1. FC Köln zvládli, tři body získali a v tabulce se posunuli vzhůru. Oslavovali jste v kabině výhru hodně bouřlivě?
Docela jsem byl překvapený, že se v šatně ani nekřičelo. Možná se na to jen zapomnělo, třeba to tady není zvykem. Nevím, jsem ve Wolfsburgu nováčkem, navíc ještě neovládám němčinu tak, abych spoluhráčům rozuměl. Proto ani nevím, zda budou požadovat zápisné za první zápas, který jsem v bundeslize sehrál.
V dalším kole to bude ještě těžší, neboť nastoupíte v mnichovské Allianz aréně proti Bayernu.
Těším se tam, i když vím, jak náročný zápas nás asi v Mnichově čeká. Bayern v jarní bundesligové premiéře prohrál a bude chtít samozřejmě ztrátu odčinit. A my jsme první na ráně. Vím, že se budu muset hodně zlepšovat, abych se v základní sestavě udržel.
