Jarolím si v Hamburku užívá návrat starých časů

Jsem rád, že hraju. Vůbec jsem nepočítal, že se to takhle změní. V zimě už jsem byl jednou nohou na odchodu. Ale teď mám skvělé pocity. A cítím i velkou podporu fanoušků. Možná největší za dobu, co jsem tady. Asi si váží toho, že jsem v těžkých chvílích neodešel, že jsem nikdy nenadával na klub, i když jsem nehrál. Vždyť já tady kromě těch tří měsíců prožil nejlepší léta a klub jako takový za nic nemůže.

Měl jsem něco rozjednaného do první ligy mimo Německo i Česko. Přestup byl na spadnutí. Ale jaro jsme začali prohrou 1:5 s Dortmundem, přišel za mnou trenér a řekl mi, že příští zápas nastoupím od začátku. Do konce přestupního okna zbýval týden a on mi naznačil, že pokud budu hrát dobře, v sestavě zůstanu. Tak jsem si řekl, že to zkusím, a od té doby hraju. Doufám, že klubu pomáhám, protože výsledky jsou celkem slušné.

Zájem byl a já tomu byl i celkem nakloněný. Lákalo mě zahrát si s bráchou, ale pak přišla ta nabídka zvenku. No a všechno padlo tím, že jsem nakonec zůstal v Hamburku.

Uvidíme. Arnesen sází hlavně na mladé. Máme tady pět hráčů, kteří mu prošli rukama v Chelsea. Říká se ale, že i do budoucna chce klub dva zkušené hráče, tak se nechám překvapit. Sezóna končí 8. května a do té doby chci mít jasno.

Rád bych zůstal v Německu. Bundesliga mi vyhovuje, jsem na ni zvyklý a bylo by to nejlepší řešení. Věřím, že nějaké nabídky budou.

Řeší to manažer, já se soustředím na Hamburk. Chci tady odehrát co nejlepší jaro, pak se uvidí. Navíc se sem stejně jednou vrátím. Mám ve smlouvě, že právě v Hamburku po skončení kariéry můžu tři roky trénovat mládež.