Článek
"Tentokrát jsme hlasovali pro technologii, protože to dává smysl. Je to o nákladech a chybách," poznamenal manažer berlínské Herthy Michael Preetz po hlasování, které přineslo zásadní průlom. Zastánci techniky vyhráli 15:3. Proti byly pravděpodobně jen Frankfurt, Paderborn a s nimi také Augsburg, nebo Schalke. Každopádně bylo dosaženo potřebné dvoutřetinové většiny.
"Žádnou výraznou změnu do fotbalu to nepřinese. Kdybychom to zavedli už před deseti lety, tak u nás by to za tu dobu ani jednou nebylo využito," trval na zbytečnosti novinky prezident Frankfurtu Heribert Bruchhagen.
Náklady na zavedení novoty byly od předešlého pokusu sníženy z 250 000 eur (necelých sedm miliónů korun) na 134 000 (cca. 8000 eur na zápas). A nižší má být i chybovost - z možné 1,5 centimetrové odchylky je to už jen 0,8 cm.
Systém je chráněn šifrováním
Každou branku bude snímat sedm kamer z různých úhlů. Sudímu bude gól potvrzován na hodinkách. Záložní zdroje energie by neměly dopustit žádný výpadek zařízení, útok hackerů je s ohledem na šifrování podle šéfa ligy Reinharda Rauballa nepravděpodobný. „Je to krok kupředu a pomůže rozhodčím i celému německému fotbalu,“ uvedl pro bild.de.
„Jsem rád, že žádosti sudích byly vyslyšeny,“ podotkl ke schválení Felix Brych, elitní německý rozhodčí, který v minulé bundesligové sezóně uznal skandální gól poté, co míč prošel do brány z boku dírou v síti.
U našich sousedů nakonec využitý britský systém Hawk-Eye je údajně o 40 000 eur lacinější než konkurenční německý GoalControl z letošního MS. "Tak v zemi mistrů světa se nakonec místo německého použije anglický systém," podivil se výběru Dirk Broichhausen, generální ředitel společnosti GoalControl.
Novinka se zatím týká první ligy, bude se užívat i v Německém poháru, a to zřejmě od čtvrtfinále. Do vteřiny má sudí signál na hodinkách, které vibrují a blikají na zápěstí. Zvukový signál jde arbitrovi do ucha. Gól bude potvrzen i animací na světelné tabuli.
Zkoušejí videorozhodčího
A Němci jdou ještě dál. S Nizozemci, kteří Hawk-Eye také zavádějí, pracují i na projektu, který by dovoloval vyhodnocení dalších sporných situací - nařízení pokutových kopů, ofsajdů, vylučování apod. Ale to je zjevně ještě dlouhá cesta. Každopádně by to vyžadovalo nasazení člověka u obrazovky coby videorozhodčího, což ovšem může narážet na to, že s předpokládanými většími či menšími časovými prodlevami dojde ke změně charakteru hry. A to je v rozporu s přáním některých fotbalových bossů. Zejména šéf UEFA Michel Platini je velkým odpůrcem videa. "Jeho zavedení bude koncem fotbalu," nechal se slyšet před časem.
Stejný systém jako v Německu pro potvrzení dosažení branky využívají už v anglické lize, a to od sezóny 2013/14. Do tenisu bylo Jestřábí oko zavedeno v roce 2006. Zařízení bylo vyvinuto už v roce 2001 britským matematikem Paulem Hawkinsem.
V Česku obdobné pokusy zatím neprorazily. Úporné odvolávání se na zákazy FIFA, která něco podobného vyzkoušela na MS, ovšem už jen těžko může platit. Zůstane ale u finanční náročnosti, i když se objevily projekty, které by měly být lacinější.
Kde a jak se využívá technologie | |
---|---|
Německo | Od příští sezóny liga použije britský systém Hawk-Eye. Zařízení je založeno na snímání kamer, nikoli na čipu v míči. |
Anglie | Průkopníci! Od minulé sezóny tam funguje systém Hawk-Eye. |
Španělsko | S brankovou technikou se počítá nejdříve za dva roky. |
Itálie | V provozu jsou brankoví rozhodčí, kamery tamní asociace bere jako zbytečnou pomoc. |
Nizozemsko | Už funguje skrytý videorozhodčí ve zkušebním provozu, je ve spojení se sudím na hřišti, situace (nejen branková) má být řešena do 15 sekund. |
FIFA | Použila německý systém GoalControl na MS, branky a míče musejí být speciálně upraveny. |
UEFA | Nasazuje brankové rozhodčí, zkušební spojení sudího vysílačkou s kolegou u čáry bylo ostře kritizováno. Šéf Platini je odpůrcem videa. |