Hlavní obsah

Šenkeřík: Doufám, že s Vlčkem budeme hodně zlobit

Spokojený po přestupu z Turecka do pražské Slavie je fotbalista Zdeněk Šenkeřík. Od nové posily se očekávají především góly a na tlak je Šenkeřík připravený. „Strach nemám, v kariéře už jsem něco odkopal.“

Článek

Fotbalová Slavia od vás jako od útočníka čeká v první řadě góly. Jste na to připraven?

Počítám s tím. Strach nemám, v kariéře už jsem něco odkopal. Sice budu hrát poprvé v kariéře evropské poháry, ale v Turecku jsem hrál proti velkoklubům. Fotbal je jen jeden a doufám, že splním to, co se ode mě očekává.

Na hrotu budete nastupovat se Stanislavem Vlčkem. Jak se vám spolu hraje?

Jsme trošku podobné typy a doufám, že pro obrany soupeře budeme nebezpeční. Můžeme počítat s podporou záložníků, kteří jsou taky hodně ofenzivní. Snad budeme hodně zlobit.

Slavia má znovu velké ambice, s tím souvisí i větší tlak na mužstvo...

To je správné. Velké cíle dělají velké mužstvo. Program bude hodně nabitý, ale klub jako Slavia musí myslet na nejvyšší příčky.

Koho považujete za největší konkurenty?

Minulou sezónu jsem sledoval na dálku z Turecku. Byl to boj do posledního kola. Špička pořád stejná: Sparta, Liberec, Boleslav, možná se tam přidají třeba Teplice. Podle mě to bude hodně vyrovnané.

Slavia vás chtěla získat už před rokem, pak znovu v zimě, ale dopadlo to až teď. Proč?

Nevím. S Malatyasporem se nám nepodařilo postoupit do první ligy a já už tam dál hrát nechtěl. Slavia o mě moc stála a vyvinula tak velké úsilí, že přestup vyšel. Okolnosti mě jako hráče moc nezajímají. Já jsem tady od toho, abych hrál fotbal.

Mrzelo vás, že jste v Turecku musel celou sezónu zůstat?

Mrzelo, ale naštěstí se v průběhu sezóny změnila situace. Koncem podzimu přišel nový trenér, pod ním jsem začal hrát, dal jsem i nějaké góly. Myslím, že jsem fotbalově nic neztratil.

S Malatyasporem jste hrál první i druhou ligu. Je to pro člověka velká škola?

Zažil jsem tam spoustu hezkého i divokého, ale byla to dobrá zkušenost. Lidi jsou tam do fotbalu strašně zapálení. Nikdy nezapomenu na plné stadióny, i na druhou ligu chodilo nějakých patnáct tisíc.

Co byla při vašem tureckém angažmá největší divočina?

Když jsme před rokem sestoupili z ligy. Vraceli jsme se do Malatye zpátky přes hory a museli jsme vyměnit klubový autobus za normální. Aby nás fanoušci nepoznali. Chtěli si na nás někde počíhat a vyříkat si to... Sestup z první ligy se v Turecku neodpouští. Ale jak říkám, je to tam z extrému do extrému. Stejně na druhou ligu chodili znovu.

Jak jste život v Turecku snášel?

Měl jsem to těžké. Člověk se tam musí naučit žít a respektovat prostředí. Musíte myslet na to, že jste tam kvůli fotbalu, kvůli své práci.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články