Článek
Od svého debutu za Bohemians jste v pěti duelech vychytal tři nuly. Všechny v Ďolíčku. To vám tak svědčí domácí půda?
Mám z čistých kont velkou radost, pro gólmana jsou důležitá. Musím říct, že v předešlých utkáních se o nuly mnohem víc zasloužil tým, s Příbramí jsem si zachytal nejvíc. Ale pokaždé jde o práci všech, jsme jeden tým. Jednou podrží kluci mě, jindy zase já je. Od toho taky v bráně jsem.
Po prvním poločase to nevypadalo, že z vás bude muž zápasu. Příbram tolik nezlobila...
Ve druhé půli jsem se zapotil daleko víc. Ale v první měli taky jednu šanci. Pomohlo mi, že jsem ji chytil. Po přestávce už to na mě lítalo. Ale stál jsem v bráně pod naším kotlem, fanoušci mě hecovali. Vydal jsem ze sebe maximum, abych tým podržel.
Při jedné šanci jste vyrazil dorážku Nového ze dvou kroků, vzápětí pálil Cmiljanovič do opuštěné brány. Smiřoval jste se s tím, že dá gól?
Padal jsem, pokusil jsem se tam dát nohu, kdyby mě třeba trefil. On ale přestřelil bránu. Pořádně jsem si oddechl.
Neobával jste se, že zápas spíš skončí bez branek a vy ztratíte další body?
Obával je silné slovo. Byl jsem do utkání vtažený a věřil, že to zlomíme. Což se nakonec povedlo. Nikdo se za pár dnů nebude ptát, jestli měla Příbram víc šancí. Máme tři body, to je pro nás nejdůležitější.