Hlavní obsah

Lavička: Letos mě ale prvenství opravdu hodně překvapilo

Současný trenér reprezentačních lvíčat a dřívější kouč Slovanu Liberec na pondělním galavečeru Zlatý míč přebral podruhé za sebou ocenění pro nejlepšího Trenéra sezóny. Do prvních zápasů u české jednadvacítky tak nastupuje jako ten nejlepší český stratég. V rozhovoru pro deník Právo Lavička neskrýval překvapení.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Trenér Vítězslav Lavička

Článek

Obhájil jste titul Trenér sezóny v novinářské anketě. Překvapilo vás to?

Především za ocenění děkuji, protože si ho velmi vážím. Letos mě ale prvenství opravdu hodně překvapilo, i když ani loni jsem ho nečekal, přestože jsme vyhráli s Libercem ligu. V uplynulé sezóně jsme odehráli slušné zápasy v předkole Ligy mistrů, Poháru UEFA nebo nejvyšší soutěži. Do posledního kola jsme sice bojovali o titul, ale nakonec jsme skončili čtvrtí, takže nelze hovořit o vysloveně úspěšné sezóně.

Komu byste dal svůj hlas vy?

To je těžké, nepřemýšlel jsem o tom. Těch trenérů, kteří by si tohle ocenění zasloužili, je hodně. Tři mužstva skončila v tabulce před námi, takže by si ho zasloužili Michal Bílek ze Sparty, Karel Jarolím ze Slavie, Dušan Uhrin z Mladé Boleslavi, ale také Pavel Vrba, který získal slovenský titul se Žilinou nebo Miroslav Soukup. Ten přivedl ke světovému stříbru reprezentační dvacítku.

To mluvím jen o těch, kteří měli vysloveně vydařenou sezónu. A také tu jsou spousty výborných trenérů na nižších úrovních fotbalu, zejména u mládeže, kteří vychovávají nové talenty. O těch se téměř nemluví, ale bez jejich práce bychom nedosáhli úspěchů ve velkém fotbale. I těm patří dík i taková ocenění.

Takže vy neberete toto ocenění jako svůj osobní úspěch...

Vůbec ne! Patří hráčům, kolegům z realizačního týmu, všem ve Slovanu a také našim fanouškům. Individuální ocenění v kolektivním sportu, a zejména v kopané není jen zásluhou jednotlivce, byť se třeba jedná o výjimečného fotbalistu.

Z Liberce jste přešel k reprezentační jednadvacítce, byla to pro vás velká změna?

Určitě ano, protože tohle je jiný styl práce. Byl jsem zvyklý na každodenní kontakt s hráči, teď jsem dělal spíš manažera, obtelefonovával je, vytvářel realizační tým.

Už jsem se nemohl dočkat, až se sejdeme před přípravným zápasem ve Skotsku, a budu s hráči na trávníku. Ale nestěžuji si, tahle práce je pro mne nová a naplňuje mě.

Vy jste odolával nabídkám po odchodu z Liberce poměrně dlouho...

Chtěl jsem si chvíli odpočinout, proto jsem odmítal nabídky z klubů. Ta reprezentační mě ale oslovila. Určitě je to další krok vzhůru v mé trenérské kariéře.

Který stupínek by pro vás byl tím nejvyšším?

Každý o něčem sní a já si ten svůj sen nechám pro sebe a budu se snažit ve své práci stále se zdokonalovat a postupně ho realizovat.

O vás se říká, že jste velmi hodný a nezvyšujete hlas...

Nezvyšuji hlas zbytečně, jen když je to nutné.

Zdědil jste hráče z týmu do 21 let, který se probojoval mezi osm nejlepších v Evropě, a k nim finalisty z mistrovství světa dvacetiletých. Má tohle mužstvo v mistrovství Evropy předpoklad navázat na úspěchy stříbrné a zlaté jednadvacítky ze začátku tisíciletí?

V těch hráčích je velký potenciál. Samozřejmě uděláme pro konečný úspěch společně maximum. Musíme z nich vytvořit jednolitý tým, který půjde postupnými kroky za svým cílem. V září nám začíná kvalifikace na mistrovství Evropy 2009 a v ní chceme uspět.

Reklama