Sváteční střelec Mareček se zapsal skvěle na úkor svého osudového trenéra

Bojovník a muž pro černou práci ano. Ale střelec ne. Vždyť Lukáš Mareček odehrál v české lize 150 utkání a vstřelil v nich jeden jediný gól.

A to ještě víc než kuriozní... V březnu 2016 si připsal vítěznou trefu v Olomouci, když Váchovu střelu zadkem tečoval do protipohybu brankáře Buchty. Sparta vyhrála 2:0 a Mareček na Hané originálně zrušil své prokletí. Teprve ve 105. zápase vstřelil svůj první ligový gól!

Ale kdo ví, třeba se z něj ještě v 29 letech střelec vyklube. V Evropské lize skóroval v Krasnodaru i na Interu Milán. A s prvním gólem za Teplice přispěchal paradoxně hned proti Vítězslavu Lavičkovi, který ho ve Spartě vedl.

„Ze začátku za trenéra Lavičky pro mě nebylo jednoduché se dostat do sestavy, šlapalo jim to a dařilo se. Šance jsem ale dostal a v první sezoně něco odehrál. Vyhráli jsme triple, což je něco nepopsatelného," vzpomíná Mareček v obsáhlém rozhovoru pro teplickou klubovou televizi.

„Pak nastaly ve Spartě změny i trenérské, poznal jsem Standu Hejkala se Zdeňkem Ščasným. Sice nám chyběl titul, ale nikdy nezapomenu na cestu Evropskou ligu, v niž jsme došli až do čtvrtfinále, kde nás teprve Villarreal srazil. Ale titul chyběl a tlak na Ligu mistrů byl velký. To jediné se pak nepovedlo a platí vlastně doteď..." dodává záložník.

Právě za Hejkalem teď zamířil do Teplic z Belgie. Lokeren loni sestoupil do druhé ligy, ale místo aby se hned vrátil nahoru, plácá se zase na posledním místě.

„Nebyl jsem v ideální situaci. Radil jsem se s manažerem a ohlížel se i na rodinu, která se mnou v Belgii byla. Mně se tam dva roky líbilo, škoda jen sestupu do druhé ligy. Nedokázali jsme se vrátit zpátky a po úvaze jsem zvolil cestu zpátky, konkrétně do Teplic," vysvětluje Mareček.

Na Stínadla ho lákal nejen Hejkal, ale také útočník Jakub Řezníček, s nímž si v Lokerenu zahrál.

„Zájem mě potěšil, byl jsem v kontaktu jak s Kubou, tak s trenérem Hejkalem. Jsem rád, že jsem tady, budu se snažit naplnit očekávání a hrát s Teplicemi výš, než jsou teď," těší se.

Řezníček si hned vzal novou posilu k sobě na pokoj. „V Lokerenu jsme bydleli ve stejném baráku a vídali se často. Teď, když jsem přišel, už mi hlásil: Marec, napsal jsem nás na pokoj. Vyhovíme si. Dokonce vzal i českou televizi, tak máme všechno, co potřebujeme. Teď už jen vypilovat věci na hřišti..." usmívá se.

Řezníček je ovšem pěkný ptáček. Šíří o Marečkovi, že pořád jen skládá věci.

„Dělá si ze mě legraci a posílá to tady klukům do skupiny. Já jsem na to úchylný, když to tak řeknu, rodiče mě naučili odmala. Jsem rád, když mám pořádek," netají Mareček.

Podstatný je ale samozřejmě fotbal. „Na Kypru chci hlavně poznat všechny hráče. Soustředění je o sehranosti, abychom si na sebe zvykli. Čas tady je," avizuje posila z Belgie.

Nové angažmá začala skvěle.