Hlavní obsah

Tu Brabcovu minelu jsem měl proměnit, přiznal Papadopulos

Karel FeltPrávo

Mladoboleslavský útočník Michal Papadopulos měl v závěru první půle pondělní ligové dohrávky se Slavií na kopačkách největší šanci zápasu. Tu mu nabídl kapitán Pražanů Erik Brabec špatným odhlavičkováním míče. Papadopulos však nechal vyniknout čaroděje v brance hostí Martina Vaniaka.

Článek

Mohl jste zápas rozhodnout, co se stalo poté, co Brabec udělal hrubou chybu?

Najednou jsem měl míč u nohou. Dobře jsem si ho zpracoval a šel jsem sám na bránu. Soustředil jsem se na to, abych balón prostřelil po zemi pod Vaniakem. Jenže jsem ho nějak zvedl a trefil jsem Vaniaka do kolena. To mě hrozně mrzí. Mohl jsem rozhodnout zápas. Tu Brabcovu minelu jsem měl zkrátka proměnit. Takové šance se nezahazují.

Na hlavě jste ale měl ještě jeden gól...

To máte pravdu. Dostal jsem pěkný centr, ani nevím od koho to bylo. Snažil jsem se míč trefit na zadní tyč. Chyběly tomu jen centimetry, ale ta šance z konce poločasu byla mnohem větší.

Očekávala se gólová smršť a diváci neviděli ani gól. Dá se přesto říct, že dva nejlepší týmy tabulky předvedly dobrý fotbal?

Já si myslím, že ano. Určitě se hrál dobrý fotbal. Pravda, chyběly mu góly, ale i tak mohli být diváci spokojení. Šance byly na obou stranách. Remíza je spravedlivá. Oba týmy se snažily do závěrečného hvizdu sudího rozhodnout. To bylo také sympatické.

Ztratila podle vás Mladá Boleslav dva body nebo jeden získala?

My jsme chtěli vyhrát. Na jednu stranu jsme doma přišli o dva body, ale na druhou jsme neprohráli se Slavií, která vede ligu a je momentálně u nás opravdu nejlepší. Dokázali jsme si, že dokážeme hrát minimálně vyrovnanou partii s tak kvalitním týmem. Takže z tohoto pohledu to ztráta není. S remízou určitě nejsme spokojení, ale oni také ne. Mám-li být upřímný, já osobně to za ztrátu považuji a o to víc mě mrzí, že jsem se na ní podílel tím, že jsem nedal tutovku. Možná ten bod ocením později.

Vy jste před zápasem říkal, že moc chcete dát gól. Nesrazí vám neproměněné šance sebevědomí?

Tak to určitě ne. Hned po té šanci jsem si říkal, že se musím dostat do další. My jsme teď jako tým zdravě sebevědomí. Moc jsem chtěl dát gól, ale byl bych býval rád, i kdyby ho dal někdo ze spoluhráčů. Hlavně kdybychom vyhráli.

Slavia také svoje šance neproměnila. Obrany tedy byly lepší než ofenziva soupeře?

My jsme měli od trenéra Hapala pokyn, abychom hráli agresivně, napadali hráče Slavie, abychom narušili její kombinaci a přechod do útoku. Ale oni pod tlakem hrají kombinační superfotbal. Do šancí se přesto dostali, jako my. A těch šancí neměly oba celky zrovna málo. Žádný gól ale nepadl, takže v konečném důsledku lze říct, že obrany měly navrch.

Byl to pro vás nejtěžší zápas po návratu do domácí nejvyšší soutěže?

Ještě jsem jich tolik neodehrál, ale určitě patřil k těm těžkým. Připravoval jsem se na něj jako na každé utkání. Nepřikládal jsem mu nějakou výjimečnost. Ale v tom zaplněném kotli mě to také vtáhlo. Fanoušci obou týmů byli výborní, z tohoto pohledu to byl můj nejlepší zápas.

Vzhledem k remíze se k vám přiblížili pronásledovatelé. Necítíte to jako nebezpečí?

Ani ne. My se s nimi na podzim ještě utkáme, zrovna v příštím kole hrajeme v Liberci, pak máme doma Ostravu a na konci podzimu Spartu v předehrávce jara. Když je porazíme, odskočíme jim.

Vydrží Boleslavi forma, v jaké teď hraje?

Přáli bychom si to, ale tohle se dá v tuto chvíli těžko říct. Vždyť liga za sebou má teprve jedenáct kol. Do konce je daleko. Uvidíme, co bude dál. Do závěru podzimu nám chybí pět zápasů. Bude důležité, jak je zvládneme, na jakém místě budeme přezimovat a jak se připravíme na jaro.

Reklama