Článek
Dlouho jste v utkání vedli, kdy přišel zlom?
Slavii jsme dostali na koně tím, že jsme ji nabídli penaltu. Hraje opravdu dobře a je těžké ji ubránit. Minimálně bod jsme mohli uhrát, kdybychom vedli ještě v sedmdesáté minutě. Bohužel ale nemáme nic.
Je pravda, že v prvním poločase jste se domácích příliš nezalekli.
První půle byla výborná, dostali jsme se do vedení. Dobře jsme bránili. Škoda, že jsme druhý poločas neodehráli tak jako ten první.
Vaši silnější nohou je levá, úvodní gól zápasu jste ale vstřelil pravačkou. Rozmýšlel jste se, jestli si míč nehodíte na druhou nohu?
Viděl jsem, že mají otevřený prostor u levé tyče, tak jsem se tam pokoušel míč placírkou poslat. Je pravda, že pravou nohu mám už jen tak na opírání, protože ji mám po třech operacích. Věřil jsem, že když dáme gól, tak bychom dobrý výsledek mohli odehrát. Slavia ovšem ukázala svou sílu.
Co se vám honilo hlavou, když jste na moment oněměl slávistické fanoušky?
Hlavou mi prolítlo, že je to dlouhá doba poté, co jsem naposledy gól vstřelil. Byl jsem rád, že jsem střeleckou smůlu konečně protrhl.
Se svými zdravotními problémy jste si hodně protrpěl, asi vás vstřelená branka potěšila o to víc...
Určitě. Dík patří rodině, která mi věřila a držela mě nad vodou.
Přijde na řadu oslava vstřeleného gólu?
Když se prohraje, potom nemá smysl gól nijak slavit. Snad zvládneme poslední zápas proti Žižkovu.
Je zvláštní, že jste se trefil zrovna proti Slavii, z níž jste odcházel na své zahraniční angažmá...
Během podzimu jsem byl vícekrát blízko brance, občas mi ale chyběl důraz. Nicméně tuto trefu úplně maže fakt, že jsme tady prohráli...
Nemrzí vás, že ve Slavii z těch, se kterými jste hrál, působí už jen Matěj Krajčík?
Samozřejmě, že Slavia je úplně jiná. To je po takové době ale úplně normální. Nejpodstatnější rozdíl mezi předešlou a nynější Slavií je nový stadión, se kterým získala obrovské sebevědomí.
