Článek
S jakými pocity prožíváte první týdny poté, co jste se vrátil na Žižkov?
Samozřejmě vnímám fakt, že máme v tabulce jen jedenáct bodů, a že jde hlavně o to se zachránit. Nyní se musíme na boje o udržení pořádně připravit. To znamená dobře trénovat a nabrat fyzickou kondici.
Cítíte, že by na vás byl vzhledem k vašim zkušenostem vyvíjen velký tlak?
Vůbec si žádný tlak nepřipouštím. Nechtěl bych, aby v tomto smyslu někdo takto uvažoval, ani já tak neuvažuji. Určitě to není o tom, že přijde Jirka Sabou, a všechno zachrání. Samozřejmě udělám vše pro to, abychom se zachránili. Nejde ovšem o hru pro jednotlivce.
Jak byste popsal atmosféru v týmu?
Dění v mužstvu vnímám velice pozitivně. Vidím na každém chuť pracovat. V týmu je cítit pohoda, což je v této fázi kondiční přípravy velice důležité.
Jakou roli na sebe tedy ve Viktorce berete?
Především jsem týmový hráč. Nikdy jsem si nehrál na žádného plejera. Chtěl bych se spíš snažit svými zkušenostmi tým posílit. Doufám, že se mi to podaří.
Vnímal jste počínání žižkovského celku už na podzim?
Určitě jsem vnímal, co se tady dělo. Dvakrát se měnil trenér, také zde měli jistě jiné ambice než po podzimu skončit předposlední.
Co hrálo hlavní roli ve vašem ochodu z Teplic?
Už se k tomu nechci příliš vracet. Teplice jsou pro mě uzavřenou kapitolou. Zažil jsem tam hezké čtyři roky, i když v posledním půlroce už jsem cítil, že to není ono. Ať už z hlediska toho, že jsem možná cítil menší důvěru trenéra, nebo že už mi to tam příliš nesedělo.
A tak jste si řekl, že se poohlédnete jinde...
Nešlo o to, že by se nám nedařilo a já nehrál. Přeci jen jsem na podzim nastoupil ve čtrnácti zápasech. V Teplicích jsem byl už ale dlouho. Možná jsem byl již okoukaný, nejspíš jsem ztratil i schopnost dobře působit na tým. V momentě, kdy potom Viktorka přišla s touto nabídkou, neváhal jsem ani vteřinu.
Měl jste i jiné nabídky?
Ano jedna konkrétní byla. Z týmu druhé ligy, který má ambice postoupit.
