Hlavní obsah

Chramosta a Černý: Mladé komety, které zastiňují mazáky

PRAHA

I fotbal občas přeje pohádkám, kladným hrdinům a zázračným zápletkám. V dubnu se na domácí scéně objevily hned dvě takové pohádkové postavy. Osmnáctiletý Jan Chramosta a jedenadvacetiletý Milan Černý. Zatímco mladoboleslavský útočník vtrhnul do Gambrinus ligy poprvé, slávistický záložník se vrátil po těžkém zranění a tříleté kalvárii operací. Oba zazářili jako komety.

Článek

Nic si nedarovali. Stejně jako Slavia ve strhující přestřelce remizovala s Mladou Boleslaví, tak i zázrační mladíci v jejich dresech sehráli svůj duel smírně. Jeden gól dali a na jeden nahráli. Jan Chramosta se už mohl cítit jako vítěz, právě Milan Černý však jemu a celému boleslavskému týmu pokazil radost.

Čtyři ligové zápasy, tři vstřelené góly. To je úžasná bilance osmnáctiletého Chramosty. Debutoval začátkem dubna, kdy si zahrál závěrečných dvacet minut proti Žižkovu. A pak to přišlo. Co utkání, to základní sestava a gól. V Příbrami zachránil bod, proti Teplicím vystřelil luxusní trefou přes hlavu výhru a na Slavii zaskočil zkušeného Vaniaka.

„Je to nepopsatelné, krásné,“ líčí mladoboleslavský objev a góly věnuje svému dědovi. „On se mnou je od mých začátků, jezdil se mnou snad na všechny zápasy, tak mu to aspoň takhle můžu vrátit,“ usmívá se Chramosta, jemuž ani nevadí, že Středočeši po špatném jarním startu hrají bez prémií. „Přece jenom jsem na začátku kariéry, pro peníze teď fotbal ještě nehraju,“ říká talentovaný středoškolák.

Smolař vsadil na třináctku

Černý si pocity debutanta vychutnával již v květnu 2005, když nastoupil v Příbrami s dalšími bažanty Studíkem a Suchým. O rok později se však v dresu reprezentace do 19 let v Doněcku vážně zranil a dlouhé tři roky mu trvalo, než se po třech operacích do áčka Slavie zase vrátil. „Občas už jsem ztrácel naději. Po poslední operaci, ke které došlo před rokem, jsem ale věděl, že už to bude dobré,“ vypráví.

Minulý čtvrtek Černý nastoupil v pohárovém utkání proti Zlínu. A hned dal pohotovou střelou gól. V pondělí pak jako střídající žolík zasáhl do ligové bitvy s Boleslaví - a díky jeho parádní trefě nakonec zůstal Eden i dál nedobytnou tvrzí. „Měl jsem slzy v očích. Byl to můj nejkrásnější a nejdůležitější gól. Měl jsem ale i trochu kliku. Nesmím vyletět moc nahoru,“ uvědomuje si.

Smůly si zažil víc než dost, s velkou kariérou se už pomalu loučil. Přesto si klidně troufá na návrat se třináctkou na zádech... „Vzal jsem si ji už v poháru. Nikdo nic nenamítal, tak už si ji asi nechám,“ usmívá se.

Dovalil je s mladíky spokojený

Z výkonů obou mladíků má radost také Jakub Dovalil, trenér reprezentačních výběrů do 20 a 21 let. „Černý se umí prosadit v soubojích jeden na jednoho. Charakterově je dobrý, má obrovskou vůli po vítězství. Jeho předností je určitě také střelba, zakončení. Už se na něj těším v reprezentaci.“

Také osmnáctiletý útočník si říká o koučovu pozornost. „Chramosta se zatím pohybuje ve věkově nižších reprezentacích. Dvacítka a jedenadvacítka, to už je téměř seniorský fotbal. Analýzu si však rozhodně udělám. Nikdo z našich útočníků se v lize neprosazuje tak jako on, který dal ve třech posledních zápasech tři góly,“ přemítá Dovalil.

Reklama

Související témata: