Článek
Arabské přísloví praví, že všechno, co se stane jednou, už se nemusí stát nikdy. Ale všechno, co se stane dvakrát, určitě se stane i potřetí. A slávisté teď doufají, že bude platit i na domácí fotbalové scéně. Obhájili mistrovský titul a nehodlají tím končit. Zvláště když si uvědomí, jak k obhajobě došli.
1. Zázračný kanonýr Necid
Slavia měla spoustu trumfů, ale mladý čarostřelec mimořádně převyšoval české poměry. Na podzim nasázel Necid 11 gólů a moc nechybělo, aby za polovičku sezóny získal korunu krále střelců. Vždyť v tabulce kanonýrů je stále druhý, vedoucí Kerič dal zatím jen o gól víc! Necidovi navíc sekundoval i záložník Belaid, který na podzim přidal 8 gólů.
2. Spanilá podzimní jízda
Až na úvodní porážku v Liberci neměli červenobílí v první polovině ročníku žádný problém. Konkurenci jasně převyšovali, jejich tempu nikdo nestačil. Přezimovali s náskokem šesti bodů na Mladou Boleslav, sedmi na Ostravu a plných deseti na Spartu. Nikdo ze soupeřů už neměl na to, aby Slavii na jaře ohrozil.
3. Jarní krize neublížila
Po odchodu Necida, Krajčíka a Tavarese se herní dominance sešívaných rozplynula. Jaro měli tradičně slabší, ale i když třeba pět zápasů v řadě nevyhráli, jejich vedoucí postavení se ani nezachvělo. Konkurence totiž byla absolutně neškodná. Všechny ostatní ambiciózní kluby mají problém upachtit aspoň druhé místo, natož aby stíhaly Slavii...
4. Konečně doma v Edenu
Internacionál Pavel Kuka tvrdíval, že hostováním na Strahově přicházejí sešívaní klidně i o dvanáct bodů za sezónu. Jeho kalkulace se potvrdily. Slavia v Edenu jen dvakrát remizovala, jinak je v lize nedobytný. V řadě domácích zápasů se trápila a na liduprázdném Strahově by je možná nezvládla. V Edenu však ve skutečně domácím prostředí ke kýženému výsledku vždy došla.
5. Jarolímův bič a bič
Trenér Karel Jarolím je v Edenu pánem. Má výsledky, umí si vybrat posily. Hráči mají z jeho metody bič a bič vítr, flákání se jim netrpí. Od návratu na lavičku Slavie v dubnu 2005 vedl Jarolím červenobílé v derby už proti pátému trenérovi – po Hřebíkovi, Grigovi, Bílkovi a Lavičkovi teď přišel na řadu Chovanec. To je v danou chvíli možná nejpodstatnější rozdíl mezi pražskými S - zatímco Sparta začíná každý půlrok prakticky znovu, Jarolím ve Slavii koncepčně vybudoval silný tým.
6. Dostatečně široký kádr
Když byla v minulých letech liga vyrovnaná, nakonec se projevil kvalitnější kádr Sparty. Ani to však už neplatí. Slavia měla na jaře mimořádně velkou marodku a Jarolím si zoufal, přesto stále mohl sestavit jedenáctku, na niž nebylo na první pohled nic patrné. To Sparta v létě moc dobře věděla, že jí třeba chybí ještě kvalitní stoper. Přesto spáchala harakiri a šla do sezóny bez něj - pak dohrávala podzim s obranou složenou ze záložníků a titul byl v tahu...
7. Čaroděj v brance
Dvě sezóny, dva tituly a po jednom startu v Lize mistrů a v Poháru UEFA. To je pozoruhodná bilance gólmana Vaniaka ve Slavii. Většinou nebývá pod palbou střel, ale v kritický okamžik dokáže vytáhnout i zázračný zákrok a mužstvo podrží. Na rozdíl od loňského jara, kdy Jarolím chvíli lavíroval mezi ním a Vorlem, byl tentokrát jasnou jedničkou a odvděčil se. Dvanáct nul v sezóně jako on nikdo jiný nevychytal.
8. Mají své Štístko
Vladimír Šmicer toho moc neodehrál, titul slaví s berlemi. Pořád ale platí, že kam přijde, tam se jeho i celého mužstva štěstí drží. Na podzim navíc na Letné dvěma góly sestřelil Spartu, takže i na hřišti k titulu významně přispěl.
