Hlavní obsah

Cavaniho trumfl, s Musou se rozdělil. Z koruny krále střelců se žít nedá, má Kozák jasno

Pavel DosadilSport.cz

Sedm let dělí dva jeho individuální triumfy. Libor Kozák je jediným českým fotbalistou, který se nejprve stal králem střelců Evropské ligy, a pak si korunu nasadil také v domácí soutěži. V dresu Lazia Řím potřeboval osm gólů, aby o jednu trefu trumfl neapolského snajpra Edinsona Cavaniho. Letos ve Spartě se pak s čtrnácti brankami podělil o korunu se slávistou Petarem Musou. „Jenže z individuálních titulů se žít nedá, ve fotbale musíte své jméno obhajovat každý den,“ hlásí 31letý útočník z rakouského Bad Kleinkirchheimu, kde jsou Letenští na soustředění.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Libor Kozák ze Sparty Praha oslavuje gól během utkání s Karvinou.

Článek

Nejprve jste se v sezoně 2012/13 stal králem střelců Evropské ligy, letos jste přidal korunu pro kanonýra domácí soutěže. Vzal jste to trochu opačně, nemyslíte...?

Vidíte, to mě ani nenapadlo... (úsměv) Byl jsem dlouho venku, v naší lize jsem začínal až ve třiceti. Posloupnost tedy byla v mém případě trochu jiná.

Tehdy jste v Evropské lize o gól porazil Cavaniho, na záda se vám v tabulce střelců dívali Torres, Eto'o či Kuijt. Přitom se o vašem počinu moc nemluví. Nemáte pocit, že jde o zapomenutý titul?

Tak to neberu. Pro mě jde o úspěch a příjemnou vzpomínku. Nemyslím si však, že bych z ní měl žít. Ve fotbale stejně musíte své jméno obhajovat každý den.

Cavani tabulku střelců dlouho vedl a vy jste ho přeskočil až hattrickem proti Stuttgartu, kterým jste zařídil postup do čtvrtfinále. V české lize byl váš příběh podobný. Po čtrnácti kolech jste měl na kontě jen tři góly, čelo tabulky střelců jste začal ohrožovat až v závěru sezony...

Jiné soutěže, podobný vývoj byl spíš shodou náhod. Ze začátku sezony jsem mohl mít gólů mnohem víc. Nestalo se, takže pak jsem doháněl.

Přišel jste z Liberce jako velká posila, dostal i kapitánskou pásku. Po pár úvodních kolech se začalo každý týden řešit, kdy už konečně začnete své šance proměňovat. Jak jste tlak nesl?

Kdybych si polemiku moc bral, už bych nedal nic. Sám jsem cítil, že to není ono, podstatná pro mě byla má vlastní očekávání. A bojoval jsem s nimi i mimo zápasy. Ve Spartě není pro nikoho čas rozkoukávat se. Vzhledem k mému věku i zkušenostem se ode mě čekalo hodně. Koukal jsem se ale hlavně dopředu a nedělal si až tak těžkou hlavu.

Kdy jste cítil, že se všechno láme k lepšímu?

Samozřejmě mi pomohl třeba hattrick proti Karviné, ale sezonu vnímám spíš týmově. Svezl jsem se s mužstvem, pak jsme se po koronavirové pauze začali zvedat. Šli jsme nahoru, vyhráli pohár a v lize skončili třetí. Věřím, že se budeme nadále zlepšovat.

Podivná sezona měla i zvláštní konec bitvy o korunu krále střelců. Kolo před koncem jste se srovnal s Musou, který ve vzájemném derby nemohl nastoupit. Pak se muselo čekat na Budínského, pak ještě na Řezníčka - a teprve když teplickému útočníkovi dva zápasy ve skupině o udržení odpadly, bylo rozhodnuto.

Konec byl divoký. (úsměv) Až tak jsem ale všechny okolnosti nevnímal. Podstatné bylo, co jsem mohl ovlivnit sám, třeba poločas v derby. Nemá smysl kalkulovat, zajíci se sčítají až po honu. Divoká byla vlastně celá sezona a můžeme být rádi, že se vůbec dohrála.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Útočník Libor Kozák (vpravo) ze Sparty Praha a brankář Slovácka Matouš Trmal.

Za cenu zpřísněného režimu a řady omezení, na které narážíte i během zkrácené letní přípravy.

Na omezení jsme si postupně zvykli. Spíš jde o to, že jak jsme si osvojili, co všechno se dá v létě stihnout, letos je příprava strašně krátká. Pouhé čtyři týdny, proto se prakticky hned začalo s míčem. Zatím je všechno v pohodě. A pokud navážeme na konec jara, třeba pro nás bude i výhoda, že je pauza tak krátká.

Dvakrát jste vyhrál domácí pohár s Laziem, jednou teď se Spartou. Mistrovský titul vám ovšem ve sbírce chybí. Může na něj Sparta už letos aspirovat, nebo je náskok Slavie s Plzní pořád moc velký?

Pravdou je, že naše bodová ztráta byla obrovská. Od Sparty se přitom boj o titul očekává vždycky. A nikomu v klubu se takový stav nelíbí. Nechci tady vyhlašovat nic velkého. Sparta by měla být zase nahoře a na všech úrovních klubu pro to dělá maximum.

K úspěchu má vést i rozestavení 3-5-2, které se vám teď trenér Kotal snaží vštípit. Vyhovuje vám podpora druhého hrotového hráče?

Útočník musí mít podporu spoluhráčů v kterémkoliv systému. Je fajn, když mám druhého útočníka vedle sebe. Nejdůležitější však je, abychom zvládali obě herní varianty, abychom dokázali přecházet z jedné do druhé.

Jako král střelců jste jistě i v hledáčku trenérů národního týmu. EURO bylo o rok odloženo, děláte si naděje na nominaci? Zatím jste za reprezentaci odehrál osm zápasů a dal dva góly.

Šampionát je až za rok. Nemůžu pořád žít z titulu krále střelců. Když ho budu potvrzovat, můžu pomýšlet na vysoké mety. Přál jsem si mít víc startů, ale zastavila mě i zranění. Když to řeknu blbě, tak třeba během působení ve druhé italské lize jsem na reprezentaci úplně zapomněl. Všechno jsem si zase připomněl na minulém srazu a odnesl si motivaci do další práce. Na reprezentaci musíte být ve formě neustále.

Vazby z reprezentace jste nicméně využil, když se vás teď Ondřej Čelůstka podrobně vyptával, jestli má Spartě kývnout, že?

Dobře se známe z mládežnických reprezentací. Už minulý rok, když jsem přicházel já, jsem Ondru lákal. Tehdy ještě domů nechtěl, teď se to chytlo, sešlo se mu víc věcí. Bavili jsme se, zajímal se o spoustu detailů. Má velké zkušenosti, je skvělý do kabiny. Musíme s tím dobře naložit.

Když jste zmínil kabinu, o poměrech během neúspěšné internacionalizace se povídalo ledacos. Až teď se Sparta zbavila dědictví minulosti, řada drahých hráči odešla a Tomáš Rosický může sestavovat tým podle svých představ. Potvrdíte slova třeba Dávida Hancka, že atmosféra v kabině je teď náramná?

Já s nikým neměl problémy. Pravdou však je, že kluci mohou být fajn, ale když nehrají, není to pro kabinu zdravé. Tomáš se snaží nastavit mužstvo na dvacet borců, z nichž každý chce hrát a je schopný padnout jeden za druhého. Nadechli jsme se po dlouhé době. Základ je vybírat nejen kvalitní hráče, ale také s charakterem, kteří na hřišti odevzdají maximum. To je nejdůležitější, jen to pak o výsledcích rozhoduje.

Reklama

Související témata: