Článek
Po kolapsu jste nezuřil, nenadával, nekřičel, nepřivolával na své svěřence blesky a hromy. To jste byl tak šokován, nebo vás nechala i tato krajně nepříjemná bodová ztráta skutečně klidným?
O trest jsme si koledovali, takže Slavia si vyrovnání zasloužila. Vzhledem k tomu, co ve druhé půli předváděla, určitě. My se nechali zatlačit, aktivita se vytratila, ani v přechodové fázi už jsme silní nebyli.
To konstatujete jen tak? Vždyť šestibodový náskok na Spartu se vám během dvou tří minut doslova rozplynul pod rukama...
Ani já bych nikdy nevěřil, že ztratím zápas, v němž ještě tři minuty před koncem vedeme o dva góly.Zvláště, když jsme zvládli výborně první poločas a i v nástupu do druhé půle snesla naše hra nejpřísnější měřítka. Pravdou sice je, že se Slavia v poslední půlhodině hodně zvedla, ale do 85. minuty měla jedinou šanci.
Trenér Pavel Vrba ještě dlouho po zápase přemýšlel, proč došlo ke kolapsu.foto: Právo/Petr Hloušek
A pak jí stačily dvě minuty, aby vás ztrestala a o výhru obrala.
Protože jsme udělali chyby. A hodně hrubé chyby, neboť jsme nejprve nepokryli hráče při standardní situaci a po inkasovaném gólu ještě ke všemu rozehráli míč tak hloupě, že se z toho rekrutovala kolmá přihrávka do naší šestnáctky a vyrovnávací branka. To se prostě stát nesmí.
Která z chyb mrzela víc?
Určitě první, protože kdyby po rohovém kopu nepadl gól, zápas by zřejmě skončil 2:0, neboť ani druhá chyba by se nenarodila. Ale i tak jsme si neměli za stavu 2:1 nechat výhru sebrat.
Nebyla to i vaše chyba? Neprokoučoval jste závěr střetnutí? Neměl jste nechat zkušeného kapitána Horvátha na trávníku až do závěrečného hvizdu?
Nemyslím, že by právě on zabránil rychlému slávistickému přechodu do útoku.
Fotbalisté Plzně byli po vyrovnávacím gólu v šoku.foto: ČTK/Petr Eret
Možná ale, že by spoluhráče kolem sebe seřval. Že by jim dodal klid. Nebo třeba by po rozehrání podržel míč, takže Pražané by se k bleskovému výpadu nedostali a čas by hrál pro vás...
To jsou spekulace. Místo Horvátha, jenž měl navíc i drobné zdravotní potíže, šel na hřiště Trapp, protože jsem myslel, že bude v defenzivě důslednější a vykryje prostor i protihráče. Tím ovšem neříkám, že z inkasované vyrovnávací branky viním Trappa.
A co takhle kondice? Opravdu nemáte pocit, že vaši svěřenci v závěru zápasu fyzicky odcházeli a Slavii už nestačili?
To rozhodně ne. Nebylo to o kondici, ale o taktice. A v ní jsme propadli.
Možná, že jste tedy až příliš přeháněli bohorovnost, jež byla na vašich hráčích víc než patrná. Jako by žili v tom, že se nemůže nic stát, když Pražané působili pětaosmdesát minut zcela neškodně!
Neznám mužstvo, které by se s dvougólovým vedením hnalo to ofenzívy. Za podobné konstelace vychází každý tým ze zajištěné obrany a čeká na chyby protivníka. I my si tak počínali... Osmaosmdesát minut jsme si počínali velice dobře, jenže Slavia hrála vabank a právě dvougólové manko ji tlačilo do ofenzívy.
Ta jí vyšla, zatímco vám určitě připravila bezesné noci. Idyla se proměnila v kolaps, namísto šesti bodů už máte k dobru jen čtyři. A navíc hlavu plnou starostí, jak enormní tlak na vaše hráče dolehne...
My jsme pod tlakem pořád. Celou sezónu! Situace je tudíž stejná, jako před pěti, šesti koly, kdy se nám Sparta přiblížila na dva body. Tehdy jsme to zvládli, takže nevidím důvod, proč bychom to neměli dokázat i nyní. Pořád máme všechno ve svých rukou.
Jenže kdybyste Slavii porazili, měli jste mistrovskou korunovaci na dosah. Ve zbývajících pěti kolech by vám stačilo uhrát devět bodů, zatímco teď jich musíte při předpokládaném stoprocentním zisku Sparty uhrát jedenáct.
Nebude to jednoduché, ale mužstvo má kvalitu i sílu na to, aby závěr ligy zvládlo.
