Článek
Svou misi ve Slovácku splnil. „Byli jsme zachránění v první lize už dvě kola před koncem. Z tohoto pohledu se jednalo o relativně klidnou sezónu. Vyvarovali jsme se stresu. Ten rok ve Slovácku hodnotím kladně. Nastupoval jsem pravidelně a dal jsem i nějaký gól. Docela dobře jsem se tam rozehrál,“ rekapituluje záložník svoje působení na Moravě. Do statistik si připsal za Slovácko 23 ligových zápasů a tři branky.
Překvapilo ho, že kromě něj v týmu skončili i Švancara a Urbánek? „Trochu se to čekalo. Oběma klukům dobíhaly smlouvy a hráči věděli, že jim je klub neprodlouží. A tak jsou nuceni odejít, kdežto v mém případě šlo o ukončení řádného hostování,“ tvrdí Valenta.
Jaký je pro něj návrat do Jablonce? „Vrátil jsem se vlastně fotbalově domů, většinu kluků znám, protože jsem byl mimo tým jen necelý rok. Letní příprava nám začala brzy, ale není to pro mě nic nepříjemného. Už o dovolené jsem si chodil průběžně zaběhat, takže ten začátek přípravy docela zvládám,“ usmívá se záložník.
Ví, že nemá v mužstvu nic jistého. „Jsme profesionálové a všichni se musíme o místo sportovně poprat. Adeptů na sestavu je víc, a tak každý z nás jde do přípravy na sto procent. Hned na prvním tréninku se mluvilo o tom, že nás v létě čeká vstup do předkola Evropské ligy. Však nám to připomněl i majitel a prezident klubu pan Pelta. Kladl nám na srdce, abychom se na evropskou soutěž koncentrovali,“ vykládá Valenta.
Loni si za Jablonec nezahrál proti kyperskému soupeři, protože už byl ve Slovácku. „Za Jablonec jsem ale nastoupil už v roce 2007 pod vedením trenéra Luboše Kozla v Poháru UEFA proti Austrii Vídeň. Hráčem rakouského celku byl tehdy i David Lafata, nynější nejlepší ligový střelec v dresu Jablonce. To jsem byl velmi mladý, ale pamatuji si, že start v Evropě jsem bral jako velký zážitek. Teď jsem už zkušenější a doufám, že bych se mohl znovu dostat na hřiště na mezinárodní scéně. Netrpělivě očekáváme, koho nám přidělí pondělní los,“ dodává jablonecký záložník.
