Článek
Nejdřív musel splnit povinnosti poslíčka. Od svého otce měl vyřídit pozdrav bývalému gólmanovi Josefu Čalounovi, nyní asistentovi trenéra. „To jsem pochopitelně vyřídil. Byl rád a hned zavzpomínal,“ usmívá se Tomáš Berger v rozhovoru pro klubové stránky.
Hned na začátku se setkával s oslovením Jan. „Než si kluci zvykli, slýchal jsem Honzo, Patriku. Zatím ale žádnou přezdívku nemám. Až dorazí do hlediště starší generace, asi mě budou s tátou porovnávat. Což mi přijde normální.“
Otec Jan má doma zlatou medaili z olympiády a bronzovou z mistrovství Evropy, s Duklou a Spartou získal celkem tři mistrovské tituly. Tomáš tedy od začátku kariéry poznával, zda to synové slavných fotbalistů mají těžší či lehčí než jejich vrstevníci.
„Asi jak v čem. Nikdy jsem si to ale nepřipouštěl. Nějaké prosazování jsem nezažil. Vždy jsem si vše vydobyl sám,“ ujišťuje.
Tomáš Berger se svým otcem Janem.foto: Právo/Jan Handrejch
Starší bratr Jan už s fotbalem skončil
Když Tomáš působil v Dukle, která tehdy hrála krajský přebor, měl tátu dokonce za trenéra. „Bylo to jen půl roku. A byl to amatérský fotbal, takže o nějakých velkých emocích bych nemluvil. V profesionálním fotbalu bych se ale tomu snažil vyhnout, nechtěl bych, aby mě táta trénoval na profi úrovni.“
Tomášův starší bratr Jan již se svojí fotbalovou kariérou skončil. „Minulý rok si přetrhl křížový vaz, takže skončil. Nakonec je také o pár let starší. Je mu pětatřicet.“
Mladší sourozenec se teď těší na bitvu o titul i duely Evropské ligy proti Schalke. „Plzeň mi vyloženě sedla, těšil jsem se na ni oprávněně. Je tu skvělá parta, vynikající podmínky. Moc se mi tu líbí,“ libuje si.
Z hráčů má mladý Berger nejblíž k dalšímu nováčkovi Tomáši Wágnerovi, se kterým přišli společně. Každý den teď tráví v autě tři hodiny na cestě z Brandýsa nad Labem, kde bydlí, do Plzně a navečer nazpět. „Byla by ještě možnost jezdit s klukama z Prahy, ale těch je pět. Do auta už bych se nevešel,“ vysvětluje.
V rámci zimní Tipsport ligy si Berger zahrál i proti svojí Dukle. „Že bych to nějak prožíval, se nedá říci, byla to příprava. Spíše jsem se těšil na kluky a byl rád, že jsem si mohl proti nim zahrát. Hecování přijde až před vzájemným mistrákem,“ směje se.
