Článek
„Mrzí mě to moc. Tolik tutovek jako v Plzni jsem snad nikdy neměl. Jsem prostě spalovač," povzdechl si Diviš. Jen v prvním poločase dvakrát utekl domácí obraně a postupoval na brankáře Petra Bolka.
V prvním případě však zaváhal, plzeňský David Limberský mu míč ve skluzu ukopl, podruhé už vypálil, ovšem pouze do gólmana. „Bohužel jsem se dostal příliš blízko, nebylo už místo, kudy ho obstřelit," podotkl Diviš.
Do přestávky stihl prováhat třetí příležitost, po rohovém kopu přitom stačilo usměrnit míč do branky. Druhá půle? Dva úniky, dvě solidní střelecké pozice. Výsledek však nulový.
Kterou příležitost si vyčítá nejvíc? „Mrzí mě všechny úplně stejně. Ale možná o něco víc ta ve druhém poločase. Měl jsem zvolit zasekávačku, obránce by projel a já mohl v klidu zakončit," mínil Diviš, kterému však trenér nic nezazlíval. „Jarda sám dobře ví, že měl dát aspoň jeden gól, šancí na to měl dost. Bod ale beru, byť je pravda, že tolik příležitostí jsme neměli ani s Bohemkou. Zápas mohl skončit klidně 5:5," uvedl Svatopluk Habanec.
Zatímco kouč byl shovívavý, své si Diviš vyslechl od útočníka Libora Doška. „Došan mi toho vyčetl hodně. Hlavně situace při dvou únicích v prvním poločase. Samozřejmě měl pravdu, měl z toho být minimálně jeden gól. Na druhou stranu branek mohla dát několik i Plzeň, takže to vidím na zaslouženou remízu," myslí si Diviš.
