Článek
Definitivní stvrzení mistrovského titulu jste měli na dosah, zápas v Teplicích jste však nezvládli a korunovaci museli odložit. Nebylo to právě tím, že jste měli ligový primát tak blízko? Nepodepsala se na selhání přemíra snahy udělat právě na Stínadlech poslední krok?
Nemyslím, nepozoroval jsem na hráčích nedostatečnou koncentraci. Problém byl spíše v tom, že jsme celý zápas tahali za kratší konec namísto toho, abychom určovali ráz utkání my.
Právě proto narážka na psychickou labilitu... Na přemíru snahy definitivně rozhodnout o titulu.
Spíše bych mluvil o příliš bláznivém průběhu střetnutí. Hlavně v úvodu. Prostě se nám nepovedlo. Ani na hřišti, ani v hledišti.
Začátek utkání pro vás musel představovat skutečně šok. První teplická útočná akce a hned inkasovaný gól, poté přerušení a v rychlém sledu druhý a třetí úder. Něco podobného jste v letošní sezóně nezažili.
Ocitli jsme se až příliš rychle v gólovém deficitu, takže domácí mohli využívat ještě více rychlých protiútoků, jež jsou jejich nejsilnější zbraní. A navíc v nich byli ohromně efektivní. Za stavu 0:1 jsme přitom byli blízko vyrovnání, ale namísto srovnaného stavu jsme po rychlém kontru paradoxně inkasovali podruhé. Vše pak umocnila nedůsledně dohraná standartní situace a třetí branka, kterou jsme dostali. Byl to prostě nevydařený zápas. Nepovedl se nám na hřišti, ani v hledišti.
Přitom během třináctiminutového nastavení první půle jste ještě jistou naději vykřesali, neboť Hušbauer stav korigoval.
Měli jsme i další slibné příležitosti. V nastavení prvního poločasu, po přestávce zrovna tak. Teplická obrana však bránila ze všech sil, Grigar předvedl pár výtečných zákroků, takže obrat se nekonal.
Nevyčítáte sparťanským fanouškům, že vám nedovolili se o něj pokusit? Vždyť vhazováním dýmovnic a světlic na trávník, stejně jako vulgárním skandováním nutili rozhodčího, aby zápas přerušoval a tím vás vyváděl z tempa...
Počítali jsme s tím, že v Teplicích budou naším hnacím motorem, ale jejich reakce nám nepomohly. I když na fanoušky se vymlouvat nemíním.
Ani poté, co jste je musel jít prosit a domlouvat jim a oni se vám odměnili dýmovnicí, která explodovala kousek od vás?
Přiznám se, že v ten moment mně dobře nebylo.
Ale vy jim přesto chodíte tleskat a děkovat. Nezměníte po teplických excesech svůj postoj?
Chodím jim tleskat, protože drtivá fanoušků je slušných a snaží se nám pomoci, abychom byli úspěšní a vyhrávali. V davu a panujících emocích se ale pochopitelně najdou i tací, kteří vnímají fandění jiným způsobem.
To se ostatně ukázalo v samém závěru zápasu. Tlak vašeho týmu gradoval, rozhodčí navíc signalizoval, že bude utkání nastavovat, když v 89. minutě přiletěla ze sparťanského sektoru další dýmovnice. Sudí utkání přerušil a po chvíli ukončil, aniž by k nějakému nastavení došlo.
Skutečně kontraproduktivní reakce fanoušků... Místo aby nám v době stupňujícího tlaku pomohli a hráče v jejich úsilí podpořili, přiletí dýmovnice a polovina hřiště je zavalena hustým kouřem. Ale opakuji, že na chování fanoušků se vymlouvat nemíním. Výsledek jsme si měli uhrát na trávníku.
Neobával jste se během zmiňované situace, zda snad sudí zápas předčasně neukončil a namísto oslav titulu nebude muset čelit Sparta ostudě z hrozící kontumace?
Dost dobře jsme nevěděli, co se děje. Až když se kapitána David Lafata vrátil od rozhodčích, potvrdil, že v zápise je uvedeno, že zápas byl řádně ukončen.