Článek
V předešlém kole jste se podepsal chybou na jednom z inkasovaných gólů Jablonce v Plzni. Jak jste se s tím vyrovnával?
Hodil jsem to za hlavu. Stala se mi jedna z nejhorších věcí, jaká může potkat brankáře při zápase. Ale i to k fotbalu patří a musíme pokračovat dál.
Remíza se Slováckem není výsledkem k uspokojení. Rozebírali jste si vyrovnávací branku soupeře?
Šel jsem dopředu, abych zmenšil úhel. A Jarda Diviš možná ani neví, jak ten gól dal. Zřejmě to bylo bodlem do mého protipohybu, přičemž jsem míč trošku tečoval rukou. Škoda, že Luděk Pernica ztratil rovnováhu, jinak by balón nejspíš vykopl.
Čím vás Slovácko překvapilo?
Po zranění Doška začali hrát po zemi a myslím, že jsme jim to usnadnili. Byli jsme pasivní, čehož soupeř využil.
Jak velkým oslabením je pro Jablonec dlouhodobá absence stopera Beneše?
Víťa je kvalitní hráč a mrzí nás, že se zranil. Přejeme mu, ať se co nejdříve uzdraví. Musíme si poradit a budeme hrát i za něj. Teď nastoupil ve středu obrany „Amígo", tedy Rossi. Další stopery máme na lavičce a roli středního obránce by zvládl i Tomáš Hübschman. Existují i další varianty.
A ještě k zápasu se Slováckem. Nebral jste ho jako osobité „derby" s Moravou? V jabloneckém týmu je totiž spousta hráčů, kteří přišli z tamních klubů.
Je pravda, že je nás v Jablonci asi osm až deset, co jsme působili na Moravě, třeba v Olomouci a v Brně. Já jsem ze Znojma a s řadou kluků ze Slovácka se známe (mírný úsměv). Ale na rivalitu není čas, hrajeme za Jablonec, což je priorita.
