Článek
Jak jste se dostal k fotbalu?
Jsem přímo odchovancem Slovanu Liberec stejně jako obránce Lukáš Pokorný. Ke sportu mě přivedli rodiče. Taťka Vladimír Kolář má za sebou také sportovní minulost. Hrál volejbal za Duklu Liberec i reprezentaci a myslím, že startoval i na mistrovství Evropy. Byl jako hráč i na angažmá ve Francii. Tam jsem chodil do školky. Otec přestal působit v cizině kvůli mně, abych po návratu domů mohl jako dítě navštěvovat libereckou školu.
Nechtěl otec, abyste se po něm stal také volejbalistou?
Ani ne. Podporoval mě, abych zůstal u fotbalu. A jsem mu za to vděčný. Fotbal mě baví a jsem rád, že jsem u něj zatím vydržel.
Sportuje váš otec i v současnosti?
Je mu čtyřiačtyřicet a chodí si zahrát volejbal za starou gardu.
Čekal jste se, že se už ve svých devatenácti letech stanete brankářskou jedničkou libereckého Slovanu?
Hodně mi dalo působení v roli trojky v době, kdy v brance Slovanu zářil David Bičík. Odkoukával jsem od něj brankářské věci a vím, že v mistrovské sezóně Liberce měl fantastickou formu. Potvrzuje ji i nyní ve Spartě. Uznávám ho jako českou brankářskou špičku. A že jsem se dostal do branky i v první lize, přišlo rychle. Na jaře byl v Liberci ještě Přema Kovář, ale po jeho odchodu do Izraele se naskytla šance i pro mě.
Máte nějaký vysněný klub v cizině?
Líbí se mi španělská, anglická a německá liga. Ale nejprve chci nabrat zkušenosti v Česku.
V Liberci sedává na hlavní tribuně bývalý reprezentační gólman a uznávaná brankářská osobnost Luděk Mikloško. Je to náhoda?
Asi ne (úsměv). Pan Mikloško, který dlouho působil i v Anglii, mi dělá jakéhosi manažera a jako skaut se stará o mladé gólmany. Byl v Liberci už při mojí ligové premiéře s Olomoucí v posledním kole minulého ročníku. Snažím se podávat stabilní výkony, aby si mě někdo všiml. Několikrát jsme se s panem Mikloškem samozřejmě setkali. Spolupráce si moc vážím. Je to velice solidní člověk, který mi může pomoci. Pracuje i pro Sport Invest Viktora Koláře.
