Článek
Podzim měl proběhnout ve vaší režii, neboť mistrovská Sparta musela zvládat nejen účinkování na domácí, ale i na evropské pohárové scéně. Nepřekvapilo vás, že poztrácela tak málo bodů a vy jste se před ní dostali až v jabloneckém nastaveném čase?
Sparta se naučila na dvou scénách hrát a nemá s tím problém.
S Jabloncem jste však problém měli vy, stejně jako Sparta, protože Severočeši se vás drželi celý podzim jako pijavice. Jak vnímáte proměnu, kterou během uplynulých týdnů a měsíců prošel?
Dnes už je to kvalitní a hlavně konsolidovaný tým s bleskovou přechodovou fází. Na rozdíl od srpnového zápasu v Plzni, kdy na něm ještě byla patrná značná nesehranost.
Proto si výhry nad ním i na jeho hřiště hodně považujete....
Samo sebou. Bylo by hloupé pustit před sebe nejen Spartu, ale v případě nezdaru v Jablonci třeba i další mužstvo. Výhrou jsme se mu vzdálili, navíc mezi námi vznikla bodová mezera, což je stejně dobré jako fakt, že přezimujeme na první příčce.
Výhra v Jablonci se ovšem rodila ve velkých bolestech...
My ale za ní šli otevřenou a odvážnou hrou až do posledních chvil. Nemínili jsme se spokojit jen s remízou, nechtěli jsme hájit jen bod, i když i jeho zisk by pro nás byl cenný. Chtěli jsme vyhrát a možná i proto jsme na vítězství dosáhli.
Začátek jste však měli krajně rozpačitý a jen štěstí můžete děkovat, že jste po půli neprohrávali minimálně o dva góly.
To i proto, že jsme se potýkali s virózou, která sklátila hned několik hráčů. A když se k tomu přidalo i zranění Hořavy, jenž musel na operaci, museli jsme dávat mužstvo dohromady. Hlavně v úvodu utkání bylo patrné, že nejsme fit a že z naší strany to bude zápas o vůli. Hráči ji naštěstí v sobě měli.
Viróza? Vždyť o ní jste se před zápasem slovem nezmínil...
Tajili jsme ji, protože jsme tušili, že proti nám vyrukuje soupeř napumpovaný energií. A to se také potvrdilo. Jablonec byl lepší, agresivnější, napadal nás a my se těžko dostávali ke kombinaci. Opravdu jen díky střelecké nepřesnosti domácích hráčů a také zákrokům Kozáčika jsme některé situace přežili.
Po půli jste se ale sebrali, i když následky virózy se měly na vašich svěřencích projevit. To až tolik zapůsobil váš poločasový projev v kabině?
Já viděl světlo na konci už v posledních sedmi osmi minutách před přestávkou, kdy jsme začínali být nebezpeční. O přestávce jsme si řekli, kde jsme se dopouštěli chyb a druhá půle už byla v pořádku. Hráli jsme náš kombinační fotbal, přidali rychlý přechod do útoku. vstřelili vedoucí gól, měli velkou možnost přidat druhý.
Jenže namísto toho jste nechali domácí vyrovnat a sahat po bodu...
Vyhrát mohly oba celky, protože se hrál fotbal nahoru dolů. Soupeř hrál pořád dobře, jenže my až na vyrovnávací trefu Kopice pracovali v defenzívě dobře. A odvážnou hrou jsme šli za vítězstvím do posledních chvil, takže možná i proto se nám podařilo nakonec zvítězit.
Nakonec přezimujete na první příčce, takže můžete být s podzimem spokojený.
Ale zápas v Jablonci mně bude ležet v žaludku ještě hodně dlouho. Pravdou však je, že podzim nelze odehrát bez výkyvu. My nakonec nasbírali 38 bodů, což je docela určitě slušný výkon.
