Na lavičce nechci být kmet s pupkem, říká plzeňský Koubek a otevřeně hovoří o vztahu s Horváthem

Cítím se mlád, nejsem přepracovaný. Absolvoval jsem třináct kol. Na čtrnáct dnů člověk vypne. Ale pak už přijdou pracovní záležitosti. Rozdal jsem klukům individuální plány, já jako trenér musím detailně vyladit tréninky pro zimní přípravu.

Pracovat v Plzni po veleúspěšné éře Pavla Vrby je pro každého náročné. Není jiná volba než být úspěšný. Je potřeba zachovat vysokou sportovní úroveň a zároveň provést postupnou přestavbu, v čemž spočívá největší náročnost. Nicméně přezimujeme první, navíc s historicky druhým největším počtem bodů po šestnácti kolech, což přispívá k motivaci do další práce.

Znal jsem úkoly, které mě čekají. Někdy člověk působí v mužstvu, jež není tolik vyzrálé, ale hráčský kádr v Plzni je velmi vyspělý. Kluci mají velkou přednost ve zkušenostech. Jsou lidsky i fotbalově vyzrálí. Ale těžké je každé angažmá. Ať je člověk v klubu nováčka první ligy či mužstvu, jemuž se dlouhodobě nedaří a není provozuschopné. V Plzni je obtížnost specifická požadavkem udržet sportovní úroveň v souladu s nenásilnou rekonstrukcí kádru.

Každý věděl, že jednou v Plzni přijde éra, kdy Viktoria bude hrát s Pavlem Horváthem méně a postupně zcela bez něj. Chtě nechtě se Plzeň nemohla vyhnout nástupu nové generace. Po vlivu, který Pavel měl na hru i celé klima v týmu, se jedná o těžký úkol. Po vyřazení Viktorie z evropských pohárů se zápasy smrskly na domácí ligovou soutěž a tuzemský pohár, což v součtu s Pavlovým zraněním šlo proti jeho vytížení.

Pavel mě zajisté neplácá po zádech. Ale je velmi inteligentní, chápe souvislosti a respektuje situaci. Uvědomuje si, že čas nezastaví. Je jasné, že nikomu se z nejvyšší scény neodchází snadno. Šťastný není, to na něm vidím. Netají, že je zklamaný malým vytížením. Musí však hledat další motivaci a budoucnost v trenérské branži. A z mého pohledu vše zvládá dobře.

Nejde o žádnou obezličku. Dostává prostor, připravuje se na budoucí éru. Fotbal tolik miluje, že ho nemůže opustit. Nastupuje sporadicky, ale v kabině i na hřišti třeba jen v tréninku má mužstvu co nabídnout. Disponuje nadstandardními schopnostmi, které zůstávají.

Rozhodně se nezříkám jeho služeb! Neumím si bez něj představit kabinu. A je jasné, že nastanou situace, kdy se do hry dostávají méně vytěžování hráči. Proto musí být připraven.

V ofenzivě je naše přechodová fáze Pavlovou absencí někdy trochu pomalejší než bych si představoval. Žádný hráč v české lize nemůže nahradit jeho geniální myšlenky, které realizoval díky vytříbené technice z jednoho či dvou doteků s míčem. Chybí nám originality Pavla Horvátha. Snažíme se na tom pracovat. Na druhou stranu je třeba vidět, že jsme dosáhli celkově větší vyváženosti hry a mnohem větší kompaktnosti projevu, což byl můj cíl.

Nestojím o razantní změny, protože by to bylo kontraproduktivní. Náš kádr je na poměry českého fotbalu velmi kvalitní! Máme hráče, kteří dokáží alternovat na více postech. V záloze disponujeme prakticky reprezentačním složením. Hořava, Kolář, Pilař, Hrošovský i Vaněk patří do kádrů národních mužstev a tudíž nepochybuji, že jsou schopni výše zmiňované rezervy v přechodové fázi odstranit. Není to tak, že nás akutně pálí na nějakém postu bota.

V posledních zápasech jsem nebyl spokojený s rychlostí přechodu do útoku. Ostrost a údernost musí být větší, je třeba větší přímočarost. To právě souvisí s absencí Pavla Horvátha, s níž se učíme fungovat. Udělali jsme výrazný pokrok v umění chovat se po ztrátě míče, organizaci po ztrátě míče. Teď je třeba ještě dosáhnout maxima ve schopnosti zrychlit hru.

Chybí nám gólová mašina typu Davida Lafaty, jemuž se ve výběru místa v tuzemsku nikdo nepřibližuje. Po mém příchodu do Plzně byl dobře nastartovaný Jan Chramosta, ale zranil se a následně měl vleklé zdravotní problémy. Post hrotového útočníka nás na podzim trápil. Hráči se na špici z mnoha důvodů měnili. Ale pořád jsme vstřelili nejvíce branek z celé ligy, které byly rozložené na více hráčů, což také není vůbec špatné.

Dobrý výsledek vždy dodá pozitivní energii. Ale zcela upřímně, nenosím v hlavě myšlenky o celkovém vítězství. Samozřejmě jde o náš cíl, za nímž chceme jít. Nicméně abych nespal a odpočítával kola, to určitě ne. Ve hře je kromě Sparty i Jablonec. Šance je tudíž třicet tři procent. Takže téměř sedmdesát procent připadá na možnost, že titul nezískáme. A s takovou statistikou se nemá smysl zaobírat. Je na nás, abychom naději tvrdou prací zvýšili.

S Baníkem Ostrava mi k titulu chyběla asi minuta. Byť jsem v druhou šanci nedoufal, dostal jsem ji s Plzní. A tudíž je jasné, že se snažím denní prací udělat maximum k naplnění plzeňského cíle.

Určitě. Svátky si užiji s vnoučaty.

Podle mého je blbý být starej a ještě tlustej. Na lavičce nechci být trenérský kmet s pupkem. Nechci nabrat, protože v mém věku člověk kilogramy těžko shazuje. Velmi úzkostlivě si proto váhu hlídám. Maximem, které jsem ochotný akceptovat při pohledu na váhu po svátcích, je kilogram navrch.

Nejsem typ, jenž podléhá gastronomickým radovánkám. Žena mi v úterý říkala, že dopekla poslední várku cukroví, ale to se mě netýká. Je to spíše pro návštěvy a z důvodů zachování tradice, protože cukroví podle mého k vánočním dnům patří. Ale já si jen zobnu.