Článek
Na začátku nového roku si lidé dávají předsevzetí, berou nové věci. Půjdete do něj s novou píšťalkou?
Kdepak! Píšťalku měním, jen když ji překousnu, nebo se nějak mechanicky pokazí.
Vy koušete do píšťalek?
Když mě někdo na trávníku vytočí, tak se to stane. Někdy ji i překousnu. (smích)
Máte velkou spotřebu?
Není to tak hrozné. Hned tak mě někdo nebo něco nevytočí. Tu současnou píšťalku mám už třetí rok. Samozřejmě mám s sebou při zápase i náhradní. Nehrozí, že by se utkání nedohrálo, protože mi došly píšťalky.
Už jste ji někdy spolkl?
To nehrozí.
Tak z jiného soudku. Fotbalisté začali přípravu na jaro. Jak jste na tom vy?
Od Vánoc běhám a posiluji. Denně tak dvanáct kilometrů, nikdy nejdu pod deset, ať je jakékoliv počasí. U nás v Domažlicích mám dost možností, kam vyběhnout. Chodím také do posilovny a navíc budu jezdit do atletického tunelu v Plzni, kde mám i rehabilitaci. Když mi nedávno sáhl masér na lýtka, myslel jsem, že bolest nevydržím.
Proč se tak trápíte, když sezóna je ještě daleko?
Minulý rok se mně a kolegům v mém týmu docela povedl. Nebyl bez chyb, ale drtivou většinu zápasů jsme podle dobrých hodnocení zvládli. Nebyl jsem na mistrovství světa v Brazílii, což mi bylo líto, ale čekal jsem to, takže zklamání nebylo tak hrozné. Ale rozhodoval jsem na podzim například zápas Manchesteru City s Bayernem. Toho si moc cením. Tím chci říct, že v letošní sezóně chci na tu minulou navázat, takže se musím dobře připravit.
Určitě jdete do roku 2015 s nějakými předsevzetími. Prozradíte je?
V první řádě chci úspěšně zvládnout Synot ligu, protože od toho se odvíjí vše ostatní. Chtěl bych se také objevit v jarní vyřazovací části evropských pohárů a v zápasech evropské kvalifikace. A tato utkání co nejlépe odřídit, abych si vytvořil takovou pozici, která by mi dávala šanci dostat se na mistrovství Evropy v roce 2016 ve Francii. Tento rok bude pro šampionát rozhodující, stejně jako pro reprezentační týmy.
Tak mě napadlo... Kdo vlastně zkontroluje, jak jste na tom fyzicky a jestli jste nezapomněl nic z pravidel?
Projdu hned dvěma kontrolami. Koncem ledna mě čekají fyzické testy českých sudích v Plzni. Začátkem února mě v Aténách čekají evropské prověrky v rámci UEFA. Tam je všechno. Fyzička, pravidla, přednášky, semináře, rozbory různých herních situací a nechybí ani prohlídka u očního lékaře. Když to zvládnu, mám šanci, že se má novoroční předsevzetí začnou naplňovat.
Hovořil jste o vyřazovací části evropských pohárů. Co takhle finále?
To je sen a přání každého rozhodčího. V sedmatřiceti letech věřím, že si některé zapískám, ale to je opravdu nejodvážnější sen, který se splní jen hrstce vyvolených.
Hráči říkají, že by si přáli hrát na tom či onom stadiónu. Sudí taková přání nemají?
Ale ano. Rozhodoval jsem téměř na všech největších a nejslavnějších stadiónech v Evropě. Real Madrid jsem pískal na San Bernabéu, Bayern Mnichov v Allianz Areně, na Old Trafford jsem řídil olympijské semifinále a ve Wembley přátelák anglické reprezentace. Ještě jsem ale neměl štěstí, abych rozhodoval zápas Barcelony na jejím Nou Campu, nebo Interu či AC Milán na San Siru. A kdybych si ještě mohl přát, pak i Chelsea na Stamford Bridge a Lazio nebo AS na Olympijském stadiónu v Římě.
