Hlavní obsah

Další rána do srdce, tentokrát povánoční. Tvrďák Pedro si ale fotbal nedá vzít

Po všem, čím si prošel, má nervy ze železa. A dál se řídí zásadou, že by si ho lidé měli pamatovat jako fotbalistu a ne jako někoho, kdo měl problémy se srdcem. Petr Malý do něj dostal po roce zase pořádnou ránu, implantovaný defibrilátor ho ovšem zachránil. „Alespoň vím, že mi ho doktoři voperovali dobře,“ usměje se bývalý ligový hráč, který na Julisce dál působí jako vedoucí mužstva pražské Dukly.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Vedoucí mužstva Dukly Praha Petr Malý během utkání Tipsport ligy s Vlašimí.

Článek
Fotogalerie

Právě tuto neděli uplyne rok od události, v jejímž důsledku musel ukončit vrcholovou kariéru. Během duelu zimní Tipsport ligy s Táborskem na umělém trávníku v Edenu zkolaboval a ze hřiště ho musela odvézt sanitka. Jak se později ukázalo, Petr Malý trpí arytmogenní kardiomyopatií.

„Datum 18. ledna 2014 se mi vybaví hodně často. Naposledy teď koncem roku, kdy jsem dostal do srdce další ránu," líčí třicetiletý záložník s přezdívkou Pedro.

„Jako každý rok, šel jsem 28. prosince na Břevnovský plácek shodit po Vánocích nějaké to kilčo a asi jsem to trochu přehnal. Zase jsem dostal prdu... Jsem po operaci a defibrilátor mě zachránil. Zafungoval tak, jak měl. Aspoň teď vím, že doktoři odvedli dobrou práci."

Kuráž tedy má. A pořádnou. „Pro jistotu jsem se nechal odvézt na kontrolu. Až se mi to stane příště, mám si na patnáct minut sednout, počkat, a bude to prý dobré..."

Hranice života byla tenká

V Dukle působí už přes deset let, což se projevilo i na podpoře v kabině. „Kluci mi po celou dobu pomáhali a pomáhají. Nesli to špatně, ale život jde dál. Nejdůležitější je, že žiju, hranice byla tenká," uvědomuje si moc dobře.

Fotbal úplně zakázaný nemá, ale na ligu už to není. „Jako vedoucí týmu musím fungovat hlavně v den zápasu. Ale i jinak dál žiju s mužstvem, pomáhám trenérům. A když někdo z kluků chybí, tak se zapojím i do tréninku. Ne už v takovém tempu jako dřív, s mírou a rozumně," ujišťuje Pedro, že není blázen.

Klub ho šlechetně dál platí jako hráče

Dukla se k němu zachovala šlechetně. Nejen tím, že mu našla místo vedoucího. „Do června mi v klubu běží hráčská smlouva. Dukla ji uznává a doplatí ji do koruny, což je pro mě důležité," kvituje Malý a přemítá, co bude dál.

„Vedoucího můžu dělat vždycky, ale nevylučuji ani další možnosti. Třeba si udělat licenci a trénovat mladé kluky, to by mě asi bavilo. Je to otevřené."

Osudný Eden nemusí mít Malý po roce na očích, zimní turnaj se letos přestěhoval na Vyšehrad. A Petr tam při zápasech Dukly sedává buď vedle střídačky, nebo po boku trenérů Luboše Kozla a Jana Suchopárka přímo na lavičce.

„Když se koukám, chtěl bych samozřejmě hrát. Sám ale vím, že to nejde. Abych pravdu řekl, čekal jsem, že budu trpět mnohem víc. Zatím to jde," usmívá se další z dlouhé řady fotbalistů, kteří přemohli nepřízeň osudu.

Reklama