Článek
Dojemný příběh, při jehož sledování se divákům draly slzy do očí. Renata Moravcová následkem cukrovky oslepla, když bylo Vašíkovi jedenáct dvanáct let. Vzal to jako chlap a o mámu se vždycky postaral.
„Jsi můj anděl strážný, bez tebe bych nebyla tam, kde jsem," chválí syna paní Reanata.
Proto se rozhodla využít nového pořadu a darovat Vaškovi jako poděkování nevšední zážitek. Den s milovanou Spartou.
„Sparťanem se musí člověk narodit. Kolem mě žádní sparťani nebyli, je to srdeční záležitost," poukazuje s hrdostí.
Jatka v posilovně
Moderátor Pavel Kříž si ho vyzvedl na tréninku Domašína a druhý den ráno dorazili hned po ránu na Letnou.
„Kafe, nebo čaj?" vypálil na zkoprnělého hosta Marek Matějovský, když Vaška u snídaně usadil ke stolu k sobě a kapitánovi Davidu Lafatovi.
Natáčelo se v létě před začátkem sezóny, v kabině dostala nová tvář místo mezi Romanem Bednářem a Kamilem Vackem.
„Vašek je naše nová posila z Barcelony Domašín. Bude jen chvíli trvat, než vyřídíme transferkartu," představil ho tiskový mluvčí Ondřej Kasík.
A pak se televizní hrdina obul do svojí životní šance. Dělal všechno, co borci áčka, čeští šampióni.
„Třeba posilovna, to byla jatka. Kdyby mě nechali chvíli odpočinout, tak usnu i na asfaltu před šatnou... Ale když se cvičilo s míčem, tak to snad docela šlo," hodnotil se Moravec.
S míčem umí, takže obstál
„Vašek určitě obstál, do všeho šel po hlavě. Pokud jde o technickou součinnost, neztratil se. Asi mu vadilo tempo vyšší, než na jaké je zvyklý," konstatoval trenér Vítězslav Lavička.
„Vzpomínám na ten den každou chvíli. Kluci mě vzali, jako bych byl jejich spoluhráč, to jsem nečekal," líčí Vašek.
Za statečný výkon dostal dvě permanentky na sezónu a sparťanský dres. „Nosil jsem ho i na všechny zápasy Evropské ligy. A neperu ho," usmívá se Václav po boku šťastné maminky ve studiu.
Dva vodící psi pod jejíma nohama jsou jemnou připomínkou, že Vaškova role anděla strážného ještě zdaleka nekončí.
