Článek
Nezastírá, že od pondělí už měl dělat něco jiného. „Měl jsem být hrající trenér v jednom týmu a potažmo pracovat pro jednu agenturu. Bylo to v nižší soutěži, lákala mě možnost začít dělat něco, co si myslím, že bych v budoucnu mohl dělat dobře, ale ono to počká. Mám vystudovanou trenérskou A licenci, neříkám, že mám přímo trenérské ambice, ale chtěl bych se vydat podobným směrem," líčí Erich Brabec.
Během víkendu mu však svitla nová ligová šance. „Poprvé mě Slovan oslovil v neděli odpoledne. Našli jsme společnou řeč, takže jednání šlo rychle. Myslím si, že detaily smlouvy nebyly až tak podstatné. Důležité je, že Slovan potřebuje pomoct a já mám chuť," ujišťuje.
V lednu trénoval a čekal na nabídku
Po podzimu Brabec ukončil angažmá v Ďolíčku, nechtěl však končit kariéru jako hráč z lavičky.
„Myslel jsem, že v Bohemce svou fotbalovou kariéru ukončím, ale to se nepovedlo. Po zranění, které jsem utrpěl v zápase s Libercem, jsem se dal do kupy na poslední dva zápasy, ale trenér už mě nevyužil. Počítal s tím, že skončím, a tak nasadil jiné hráče. Já si to během prosince vyhodnotil tak, že bych ještě chtěl hrát, protože do fotbalu mám stále chuť."
Když už pomalu ztrácel naději, novou šanci mu nabídl Liberec. „Když se kouknu kolem sebe, mnoho vrstevníků v mém věku už po trávnících neběhá, ale já se cítím stále dobře. Proto jsem v lednu pořád trénoval a čekal na nabídku," usmívá se.
Novým kontraktem si dal parádní dárek. „Je pravda, že smlouvu jsem v den svých narozenin podepsal poprvé. S rodinou to ale budeme decentně slavit až večer, takže ještě nevím, jestli přijde něco lepšího," směje se spokojený Brabec.
