Článek
V jaké fázi je nyní příprava autonomie nejvyšší fotbalové soutěže?
Ve finální, důležitým mezním krokem bylo ukotvení „samostatné ligy" do stanov FAČR. Možná se může někomu zdát, že celý proces trvá dlouho, také bych byl raději, kdyby to bylo rychlejší, ale je třeba si uvědomit, že se jedná o největší systémovou změnu v organizaci fotbalu za posledních 25 let. Teď už nám zbývá „jen" uzavřít rámcovou smlouvu, která tento proces dovrší.
Bude se to týkat i klubů z druhé ligy?
Ano, bavíme se o dvou nejvyšších soutěžích. Upřímně ale říkám, že je třeba se zamyslet nad tím, kolik má být v Česku plně profesionálních klubů s profilicencí. Není důležité, kolik jich hraje první a druhou ligu, ale kolik je jich celkem. Tvrdím, že dvaatřicet plně profesionálních klubů je na naše poměry hodně. Problémy s doplněním druhé nejvyšší soutěže, tedy Fotbalové národní ligy, to potvrzují.
Kde vidíte horizont uvedení samostatnosti do praxe?
Kluby byly připraveny již od nadcházející sezóny. Ale nechci nikoho tlačit do časové tísně. Každopádně už není opravdu žádný důvod, aby to trvalo další sezónu. Je to opravdu jenom o nastavení finančních parametrů a tam není třeba se o tom bavit nekonečně dlouho. Prostě se buď dohodneme na finálním znění smlouvy v horizontu dvou až tří měsíců, anebo se nedohodneme. Ale já věřím, že se domluvíme, protože pro další rozvoj fotbalu v Česku jiná možnost není.
Za vším hledej peníze. Co by autonomie měla v tomto směru klubům přinést?
Věřím, že to umožní do budoucna zvýšit komerční příjmy ligy. Je třeba si uvědomit, že jejich stávající úroveň a tím i úroveň příjmů ligových klubů je v porovnání se srovnatelnými zeměmi výrazně podhodnocená. Pokud se tohle nezačne měnit, tak náš fotbal čekají velmi špatné vyhlídky.
Je nastaven způsob dělení peněz nejen mezi kluby, ale i v rámci FAČR, tedy kdo komu co dá?
To je jedna z věcí, které musí řešit smlouva mezi ligou a asociací. Rozhodně to ale není o tom, že by touto dohodou měl jakkoli trpět amatérský a výkonnostní fotbal. Je to spíše o nastavení určité míry participace na příjmech, které generuje reprezentace, zejména pokud se kvalifikuje na závěrečné turnaje mistrovství světa nebo mistrovství Evropy.
Takže peníze zbydou i na druhou nejvyšší soutěž, v níž mají některé kluby obavy, aby nepřišly zkrátka?
Samozřejmě že zbydou, ale opět zopakuji: Není důležité dělení na první a druhou ligu, ale způsob distribuce finančních prostředků mezi všechny profesionální kluby. U klubů Fotbalové národní ligy bude ten díl logicky vždycky výrazně menší, ale prvek solidarity musí být v každém případě zachován.
Sháněl by pro ligu peníze STES, nebo si hodlají kluby vytvořit svoji marketingovou agenturu?
To je předčasná otázka. Společnost STES je marketingová firma, která dnes ze sta procent patří FAČR. Má svoje postavení na trhu, je zavedená, moc podobných firem v oblasti sportovního a hlavně fotbalového marketingu tady není. Předpokládám, že liga bude svoje marketingová a televizní práva obchodovat a bude hledat silného partnera. STES by měl být logicky jeden z hlavních zájemců. Určitě se změní postavení STES nebo nějaké jiné agentury. Dostane se do normálního tržního prostředí. Dnes má STES práva ligy ve správě automaticky, to se ale změní.
Disciplinární komise je nezávislým orgánem. Změnilo by se něco na jejím postavení v rámci nového ukotvení profesionálního fotbalu?
To je už hodně detailní otázka, která snad ani pro širší fotbalovou veřejnost není důležitá. Aktuálně existuje předpoklad, že v rámci FAČR bude fungovat disciplinární komise, která bude konstituována po vzájemné dohodě Ligové fotbalové asociace a FAČR, tu bude využívat i liga. Ale tato věc není uzavřena, je možné, že bude mít LFA vlastní disciplinárku. Ovšem nebylo by to moc logické ani efektivní.
Pod koho by spadala komise rozhodčích, a nehrozil by větší tlak na sudí od klubů?
Komise rozhodčích bude vždy podléhat FAČR. Je to podmínka UEFA a já jsem za to rád. A osobně mám pocit, že větší tlak na rozhodčí snad už ani vytvořit nejde.
Čím chcete oslovit fanoušky, aby jich chodilo víc?
Práce s fanoušky je nikdy nekončící proces, který jsme v minulosti výrazně zanedbali. Myslím, že v posledních dvou třech letech na centrální úrovni došlo k velkému progresu, ale je třeba, aby se do toho více angažovaly jednotlivé kluby. Musí prostě do péče o fanoušky více investovat.
Často říkáte, že dvaatřicet profesionálních klubů je moc. Měla by se změnit struktura soutěží, aby nedocházelo k tomu, že třeba do druhé ligy nechce nikdo postoupit?
Určitě je třeba ten problém řešit, ale systematicky. To není jen problém postupu do druhé ligy, s postupy, nebo spíš nepostupy se potýkáme skoro ve všech soutěžích. Restrukturalizace soutěží musí nastat. Především majitelé klubů musí říct, co jim vyhovuje. Jednou z uvažovaných variant je například rozdělení druhé nejvyšší soutěže na Čechy a Moravu, čímž by přibyly pro fanoušky velmi atraktivní regionální souboje.
Bolestí českého fotbalu je prodej televizních práv. Nově to je údajně 120 miliónů, ale proti s Českem srovnatelnými zeměmi je tato částka velice nízká. Dá se s tím něco dělat?
Věřím, že do budoucna se peníze, které půjdou do fotbalu, zvednou. Dokonce je to nutnost, protože pro mnohé kluby jsou to životně důležité peníze. Musíme se ale zamyslet i nad tím, kdy a proč tato disproporce vznikla, a hledat všechny cesty, jak ji odstranit, protože náš fotbal rozhodně není horší než ve srovnatelných zemích, kde na tom jsou kluby mnohem lépe.
