Článek
Jednu nohou jste stál na trávníku v Edenu. Už zklamání přebolelo?
Vypadalo, že se transfer uskuteční, čekal jsem jen, zda se dohodnou kluby. Co se ke mně doneslo, můj současný zaměstnavatel neměl příliš chuti se Slavií komunikovat. Nechtěli mě prodat. Z prostého důvodu - netlačí je bota, jsou se mnou spokojení, nemají potřebu mě za každou cenu zpeněžit. Na jednu stranu je škoda, že přestup nevyšel, ve Slavii začíná zajímavé období. Na straně druhé mám platnou smlouvu v Sionu, určitě se o svoje místo poperu. Že se přestup nepovedl, není přece tragédie, ve fotbale je to zcela normální věc.
V Sionu máte kontrakt do června 2018, Slavia by zřejmě musela „přitlačit", aby vás získala...
Nevím, jaká částka byla ve hře, to šlo mimo mě.
Je možné, že se k záležitosti vrátíte v létě?
To je ve hvězdách, třeba ano. Není to otázka pro mě, bude záležet, zda Slavie bude mít chuť znovu jednání otevřít. Pokud její zájem potrvá, budu rád.
Lákalo vás být součástí nové Slavie?
Musím říct, že moc. Myslím, že pro každého fotbalistu, který má vyšší ambice, je zajímavé být u něčeho nového, perspektivního. Lákalo mě pomoct Slavii tam, kde ji fanoušci i fotbalová veřejnost chtějí vidět. V poslední době byla česká liga jen o Plzni a o Spartě, neexistoval žádný další klub, který by soutěž trošku zamotal. Mít dalšího aspiranta na titul není na škodu.
Necítil jste v sobě, přece jen, malinkou brzdu vzhledem k vaší sparťanské minulosti?
Myslím, že už je poměrně dlouhá doba, co jsem byl ve Spartě. Možná, že někdo by v mém působení ve Slavii problém viděl, já ale tuto otázku dramaticky nevnímám. Jenže je to pryč, soustředím se nyní na Sion. Abych se dal zdravotně dohromady a pomohl mužstvu k vyšším příčkám.
Jakou pozici máte v Sionu?
Na začátku sezony jsem odehrál všechno, potom tým zasáhla výsledková krize, trenér sestavu hodně točil. V závěru podzimu jsem se do základu vrátil, bohužel v posledním kole jsem se zranil, v souboji mi otočili kotník. Strašně mě mrzí, že jsem kvůli tomu zmeškal závěrečný zápas ve skupině Evropské ligy proti Liverpoolu. Nyní se stále dávám dohromady, nejsem ještě stoprocentně připravený. Po návratu se zakousnu, budu bojovat o sestavu.
Sedí vám tým fotbalově?
Mužstvo je zvláštní, tvoří ho hráči snad patnácti národností. V kabině slyším všechny možné jazyky. Vládne francouzština, domlouváme se však i anglicky, německy, zkrátka si vyjdeme vždycky nějak vstříc. Ale abych odpověděl na otázku: v Sionu se dbá, aby se bojovalo, fotbalovost z toho nějak vyplyne. Ovšem první dva zásadní body jsou bojovnost, agresivita.
Cílem jsou pohárové příčky?
Chceme se dostat zpátky nahoru, není to nereálné, odstup není až takový. Soustředíme se také na Švýcarský pohár, díky loňskému triumfu v něm se Sion dostal do Evropské ligy. Chceme to zopakovat, vítěz jde totiž přímo do základní skupiny.
Po životní stránce, jste s rodinou ve Švýcarsku spokojeni?
Je to pohodička, máme to kousek do Alp, do lyžařských středisek, necelých dvacet kilometrů od domu leží Ženevské jezero. Život je tady krásný, žádný stres.
