Článek
„Věřil jsem, že míč projde k Holendovi. Obránce asi čekal míč vzduchem, ale já chtěl, aby šel balón Holendovi do nohy. Ač je jméno střelce jiné, bylo to jeho gól, protože fantastický odstavil brněnského hráče a Kopic to měl už snadné," komentoval klíčový okamžik Fořt, jehož si Plzeň vytáhla z Domažlic jako amatéra při zraněních Ďuriše s Krmenčíkem.
„Opět zaslouží pochvalu. Nejen kvůli jeho akci, po níž padl vítězný gól. Je na něm vidět, jak si váží šance. V tréninku pracuje velmi dobře," chválil plzeňský trenér Karel Krejší zkušeného matadora, jenž hrál ve Slavii, Slovanu Bratislava, Toulouse, Bielefeldu či Drážďanech.
Od příchodu v úvodu dubna naskočil v plzeňském dresu do hry potřetí. Nejprve na dvě minuty ve Zlíně, pak hrál dvaadvacet minut semifinálovou odvetu domácího poháru proti Mladé Boleslavi. A v neděli patnáct minut s Brnem.
„Ve Zlíně jsem byl vyřízený i za ten krátký úsek. Pak s Boleslaví jsem měl naopak pocit, že bych zvládl celý zápas. Pokaždé mám strach, abych něco nepokazil. Ale zase jsem dost zkušený, neroztřepu se. Ohromně si užívám možnosti hrát první ligu v klubu, kde jsem s fotbalem začínal," vykládal Fořt po výhře 2:1.
Návat na výsluní v plzeňském dresu si užívá. „Loučil jsem se s kariérou v dresu Příbrami právě tady v Plzni. A teď moje jméno vyvolávají fanoušci, s nimiž jsem v průběhu podzimu i jara chodil Viktorii fandit. Hrál jsem ještě ve starých Štruncových sadech. Že teď mohu hrát v tomhle krásném fotbalovém prostředí, je pro mě neuvěřitelná odměna," rozplýval se Fořt, jenž má mistrovský titul už s pražskou Slavií či bratislavským Slovanem.
A pokud Západočeši nepromarní nynější náskok, připíše si plzeňský rodák do životopisu vysněný triumf s mateřským klubem. „Je to daleko. Hlavní je pomoci v každém zápase, jak jen síly dovolí."