Článek
Svůj Jablonec tedy nešetříte. Za Spartu jste proti němu hrál v lize pošesté a dal mu již sedm gólů...
Je to náhoda, že to tak vychází. Na Jablonec budu vždy v dobrém vzpomínat. Ale teď hraju za Spartu a dělám vše pro její úspěch. Nejdůležitější je, že jsme vyhráli. Před čtvrteční pohárovou odvetou se Sönderjyske jsme to potřebovali. Za dva góly jsem moc rád.
Nebyl jste už trochu nervózní, že se nemůžete trefit?
Nějaké šance jsem na začátku sezóny měl, alespoň jsem se do nich dostával. Někdy to tam spadne, někdy ne. Zaplať pánbůh, že jsem se trefil alespoň v závěru proti Jablonci.
Poprvé po rohu, podruhé po přímém kopu.
Konečně jsme si také pomohli standardkou. Po Bořkově centru jsem byl chvilku volný, také Frýďas to dobře kopl.
Proč jste se s Jabloncem tak natrápili?
Chyběla nám překvapivá přihrávka, všechno jsme hráli na jistotu. Kolikrát jsme mohli zkusit narážečku, ale raději jsme hráli dozadu. Sice jsme dobře drželi balón, ale nebyli nebezpeční. Mám dojem, že Jablonec jsme nakonec přece jen utahali, pak už jim došly síly.
Pracně získaná výhra vám může před pohárovou odvetou zvednout sebevědomí.
Také si myslím. I když jsme v Dánsku nedostali gól, přivezli jsme si ošemetný výsledek (0:0). Takové vítězství jsme potřebovali.
Dobývat tuhou obranu nejspíš budete muset i ve čtvrtek.
S takovými soupeři vždy jde o první gól. Jablonci jsme ho dali až v nějaké 70. minutě a pak se hra konečně trochu otevřela. Samozřejmě by se nám hrálo líp, kdyby gól padl dřív.
