Článek
Zvášť, když se před pokladnami srocují a čekají, zda se roleta zázračně nezvedne a za sklem se neozve: „Nějaké lupeny tady přece jen jsou."
Ve středeční větrné slotě se příznivci Slavie vytouženého rachotu svinujících se rolet nedočkali. Poledne uváděné na ceduli jako začátek prodejní doby dávno minulo, oni přesto stepovali před pokladnou dál.
„Lístky nejsou a pak v televizi uvidíte, kolik tam bude prázdných míst," rozčilovala se fanynka v červenobílé mikině a chlapi stojící kolem souhlasně mručeli.
Natáhnout šňůru, přeje si kouč
„Skvělé, že je o utkání takový zájem," hřálo Šilhavého vědomí, že Eden bude v neděli odpoledne naplněný k prasknutí a požene jeho tým za výhrou. Anebo alespoň za dalším zápasem bez prohry, což by bylo pro Pražany také fajnové.
„Čtrnáct ligových zápasů v řadě jsme už neprohráli, a i když jednou porážka samozřejmě přijít musí, věřím, že se to v neděli v tom patnáctém nestane," vyzařuje z trenéra, jak moc rád by šnůru natáhl.
Skalp Plzně by těšil dvojnásob. Šilhavého tuplem, protože podzimní výprask ve Štruncových sadech utáhl oprátku kolem krku jeho předchůdce Uhrina a jemu umetl cestu k místu na slávistické lavičce.
„To se prostě tak seběhlo. Čistě shoda náhod," brání se Šilhavý, že teď by se měl o to víc postarat o revanš za zmiňovanou potupu.
„Jo, v případě vítězství bychom se k titulu posunuli, ale v žádném případě nebude rozhodnuto, kdo ho získá. Ještě spousta bodů bude ve hře, takže i tak bychom museli udělat mnoho dalších kroků," ví, že nedělí konfrontace napoví, ale neodpoví.
Jeho svěřencům je to jasné také. A to přesto, že se vznášejí v nepoznané euforii. Porazili Jihlavu, znemožnili Příbram, vedou ligu.
Mohou si snad přát víc?
„Navázali jsme na podzim a do jara vstoupili velice dobře. Sice jsme hráli s předposledním a posledním celkem tabulky, ale i tak. S nikým to není snadné," odmítá Šilhavý názory, že Jihlava a Příbram posloužily jen jako lahodný předkrm.
Hin sa hukáže, připomínají mu všichni neděli.
Trenérovy plusy a mínusy
„Kéž by se ukázalo. Ale hlavně aby se hrál skvělý fotbal, který by se divákům líbil," přeje si slávistický kouč a myslí i na fanoušky stepující před pokladnami s vírou, že se nějaká vstupenka na poslední chvíli v prodeji přece jen objeví a oni budou u toho, až jejich Slavia stvrdí první příčku v tabulce.
„Jsme hladoví po úspěchu, který Slavia dlouho nezažila, po čtrnácti zápasech bez prohry nám roste sebevědomí, nadšení nám také neschází. A také jsme produktivní. Po prvním zápase s Jihlavou jsem se sice zlobil, jak špatně jsme s některými šancemi naložili, ale v Příbrami se i produktivita výrazně zlepšila. Věřím, že nám vydrží," připomíná Šilhavý sobotní osmigólový nářez, který dostala nebohá Příbram.
Jenže Plzeň není Příbram, to ví sám nejlépe. „Zkušený mančaft hrající rok co rok o titul a úspěšně účinkující v evropských pohárech. Takový Kozáčik, Hubník, Limberský se rozhodně nenechají pobláznit vyprodaným stadiónem," staví Šilhavý proti sobě přednosti obou mužstev, které by měly rozhodovat.
Přitom je mu nad slunce jasné, že až v neděli kolem 18. hodiny si on, a dychtivý slávistický národ s ním, řeknou: „Hin sa hukázalo."
