Článek
Vždycky s nimi byla legrace, proto v minulých letech při klubových večírcích dostali na starost losování tomboly. Dobrou náladu teď přenášejí i do národního týmu.
Jakmile však přijde na přetřes současná situace Sparty, i smíšci ze zázračného letenského ročníku 1992 rychle zvážní.
„V tom je fotbal krutý a někdy i hezký. Chvíli vám fantasticky jde, pak se naopak všechno zbortí a je třeba zase stavět prakticky od nuly," přemítá záložník Ladislav Krajčí.
„Strašně mě to mrzí. Sparta vždycky byla na prvním místě mediálního zájmu a teď se do ní všichni trefují. Každý si na ní rád smlsne a to mi vadí ze všeho nejvíc," durdí se stoper Jakub Brabec. „Nikdo ve Spartě si to nezaslouží, ale tak to je. S takovým tlakem jsme si v ní vždycky museli poradit," dodává.
Teď je těžké naskočit zpátky
I po svém odchodu do zahraničí mají o mateřském klubu přehled.
„Koukám na každý zápas. Zimní příprava se mi líbila. Pak se klukům nepovedl zápas v Rostově, což jim asi pošramotilo sebevědomí. Teď je těžké naskočit zpátky. Ale derby na Slavii je může zase zvednout. Jsem optimista," poukazuje Krejčí na velký nedělní duel.
„Může to tak být. Kluci teď trénují dvoufázově a derby může být zlom. Mají pauzu, aby na sobě pod novým trenérem zapracovali. Třeba pro ně bude správným impulzem," doufá také Brabec.
Líto jim je i odvolaného mladého kouče Davida Holoubka. „Jeho odchod byl vzhledem k situaci asi nutný. Mrzí mě, co kluci prožívají. Není to lehká situace a mrzí mě jako sparťana," líčí Brabec.
„Jdete mezi lidi a všichni se vás na Spartu ptají. Nejde jí to, je to nepříjemné," ošívá se i Krejčí.
Slavia je ovšem rozjetá a v reprezentaci má po letech víc hráčů než Sparta. „Tak to bohužel je. V nároďáku jsme všichni kamarádi, tam mi to nevadí. Ale vadí mi to kvůli Spartě," říká Brabec.
