Do ligy vjedou dva tanky: rudý a sešívaný. Já za nimi poběžím s malým klackem, žertuje Šádek

„V prvním okamžiku mě to spíš zaskočilo. Dneska je těžké jakkoli hodnotit, kdo z nás se vydal lepší cestou. Jestli budou nebo nebudou úspěšní, ukáže hned léto a předkola evropských pohárů," říká generální manažer Viktorie Adolf Šádek.

Registruju kritiku, že to Sparta se Slavií přehnaly, ale já tvrdím, že lidi bez znalosti prostředí nemůžou soudit. Klasická česká nátura. My jim určitě fandit nebudeme. V rámci české ligy si přejeme, aby jejich projekty nebyly úspěšné.

A mýlíte se. Když člověk někomu přeje něco špatného, zpravidla něco špatného sklidí. V principu nejsem nepřející, ale snažíme se pracovat lépe než konkurence. Nebo jinak, nespoléháme, že jim to nevyjde, zato spoléháme na to, že sami dokážeme víc. To je naše filozofie.

Hlavně jsem rád, že Viktorka se do Monopolů nezapojila.

Zvolil jsem příměr s Monopoly, protože od Slavie a Sparty to taky bylo velkolepé nakupování. Když to trochu přeženu, tak co den, to přestup. Každý funkcionář si musel říct, že na české poměry je to naprosto nestandardní. Když se udělaly dva přestupy z Jihlavy do Plzně, byli jsme nadšení, že někdo v Čechách zaplatil vyšší částku. A teď se dotáhly věci, které se nikdy nedělaly, přesto to půlka národa odsuzuje.

Jsem zvědavý, jak se sžijí s prostředím, ale pro český fotbal je to bezesporu dobře. Zajímavé pro sponzory, pro fanoušky, pro osvěžení. Už méně zajímavé a vtipné je to pro nás, kvůli ceně transferů a úrovni platů těchto příchozích cizinců.

Dva tři miliony eur? Pro kluby ani ne top evropského formátu to nejsou závratná čísla, na české poměry jsou to ovšem rakety. Od někoho, kdo stojí tolik peněz, bude český fanoušek očekávat, že poběží třikrát rychleji. A že z jedné šance nedá jeden gól, ale rovnou dva. Když si půjdu koupit auto za dva miliony, vím, že očekávanou kvalitu dostanu. Jenže ve sportu to ne vždy platí.

Znáte pořekadlo, že když se dva fackují, třetí se směje? Z legrace říkám, že teď do ligy vjedou dva tanky, jeden rudý a druhý sešívaný. Já za nimi poběžím s malým klackem v ruce a v každé zatáčce ho budu tankům strkat do pásů a doufat, že aspoň jeden z nich se vysype.

Ne, je to klasická větev a bude se mi postupně lámat, takže na konci ligy poběžím jen s párátkem. Ale zdání klame, otevřeně říkám, že naše ambice jsou nejvyšší, jen tlak momentálně není soustředěný na nás, nýbrž na ně. Je otázka, jak ho unesou. Ale tlaku samozřejmě čelíme i my, protože Pavel Vrba nepřišel hrát do Plzně třetí housle. Jsem přesvědčený, že budeme Slavii i Spartě vyrovnaným soupeřem a peníze nebudou hrát roli v tom, jestli budeme horší nebo ne.

V mnoha ohledech to mají snazší, ale neznamená to automaticky, že s penězi nakládáte dobře. Může to být užitečné, ale taky sebedestruktivní. Všechny tři kluby chtějí titul a my věříme svojí cestě. Věříme filozofii Pavla Vrby, kterému pomáhá Dušan Fitzel.

Můžeme, protože se nedá skoupit všechno. Hrát může jen jedenáct lidí, oni jich teď mají třeba pětadvacet, třicet. Jeden čas jsme také měli široký kádr, pak jsme ho zužovali, což není jednoduché. Že šel Jugas do Slavie? Asi to nešlo odmítnout, i když riskuje, že bude jeho konkurence příliš silná. Zlín každopádně udělal dobře.

Třeba přijde doba, že i k nám budou chodit zahraniční hráči. Už nejsme regionální klub, který neměl zkušenosti ani jazykově vybavené trenéry nebo funkcionáře. Jazyková bariéra nám nedělá problém, zato adaptabilita hráčů je pořád problematická. Odrazuje nás to. Myslím, že Plzeň, Sparta ani Slavia nemá na dlouhou aklimatizaci hráčů čas. Posila musí být přínosem hned. My ve Viktorce chceme primárně vychovávat české hráče a pokud přijde cizinec, musí domácí překonávat.

Musím souhlasit s trenérem Vrbou, že jak tihle kluci stárnou, uvědomují si spoustu věcí, které dřív přecházeli. Ještě si chtějí zahrát něco velkého.

Na stole konkrétní nabídka nebyla. On sice říkal, že by chtěl jít ven, ale já bych si taky chtěl zajezdit ve formuli 1, což asi neklapne. Říkal jsem mu: Vyjedeš za Plzeň a je to v pytli, budou ti chybět kamarádi. Pro některé hráče je sociální zázemí nesmírně důležité, aby mohli fungovat na profesionální úrovni. Venku není zvykem, že si po obědě dáte s ostatními kafe, zahrajete karty, poklábosíte. Tam se jde na pokoj a čeká se na další trénink. Jsme v Česku, kde to nelze postavit ryze na cizincích. Dám příklad: když někdo bere 200 tisíc euro měsíčně a necítí se v týmu ideálně, stejně to musí vydržet. Diametrálně se to liší od situace, kdy vyděláváte jen zlomek toho balíku, zato se těšíte na každý trénink. Myslím, že příchodem mnoha cizinců bychom rozdrobili kulturu, která k Plzni patří.

Přesně tak. Záložník Ivanschitz byl všude možně po světě, ale tohle prý nezažil nikde. Doufám, že nám to ještě vydrží, ale zároveň vím, že se blíží generační obměna. Té se nelze vyhnout. Každý nebude hrát jako Pavel Horváth do devětatřiceti. Musíme hledat hráče, kteří postupně nasají to, co tady je. Pokud bychom udělali sedm přestupů najednou, změní se klima a nebude to fungovat. Proto chodí maximálně dva tři.

Kdo mě zná ví, že mě štve každá porážka. Nerad prohrávám. Před startem sezóny je člověk vždy svým způsobem nervózní, ale spíš bych to popsal jako natěšenost a očekávání. Ale výsledky v přípravě nejsou podstatné. Důležité je, že naše výkony měly vzestupnou tendenci a cítíme, že jsme na dobré cestě. Do prvního zápasu zbývá několik dní a věřím, že budeme vyladěni.