Hlavní obsah

Když roste tráva v Německu, proč by nemohla růst i u nás, diví se Hašek

Vytápění trávníků na ligových stadiónech přišlo kluby na milióny, vyhřívání je stojí také hotový majlant. Náklady na jeden den provozu se pohybují minimálně kolem dvaceti třiceti tisíc korun, ale v panujících třeskutých mrazech je efekt téměř nulový. „Připadal jsem si jako na asfaltu,“ stýskal si mladoboleslavský kapitán Adam Jánoš po utkání v Liberci, kde ještě dvacet minut před výkopem sudí Nenadál zvažoval, zda vůbec uzná hrací plochu za regulérní.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Brankář Boleslavi Martin Poláček při utkání v Liberci.

Článek

V Liberci se nakonec hrálo, stejně jako se hrálo i na ostatních sedmi stadiónech, i když mnohde byl stav hrací plochy na hranici regulérnosti.

Trávníky jako beton

„Padnout na zem bylo jako padnout na beton," přiznal slávistický kapitán Milan Škoda, že i na nejmodernějším stadiónu v Edenu dělal stav hřiště aktérům vršovického derby problémy. „Naši hru opravdu ovlivňoval," připojoval trenér Jindřich Trpišovský.

„Terén nás nejspíš připravil o vyrovnávací gól, protože když Kabajev obešel i gólmana a chtěl střílet do prázdné brány, balón mu na nerovném terénu odskočil," posteskl si kouč Klokanů Martin Hašek.

„Přišlo mi, jako by vytápění zapnuli až v den zápasu," upozorňoval na další problém spojený s vyhříváním trávníků zlínský Petr Jiráček po duelu v Karviné.

Kontroly vyhřívání hracích ploch se sice provádí, instruktoři objíždí stadióny, ale kluby se pochopitelně snaží ušetřit. Pokud by měla být hrací plocha v panujícím počasí v alespoň trochu obstojném stavu, znamenalo by to minimálně deset až čtrnáct dnů nepřetržitého provozu.

„Drahý špás," vzdychají ve většině klubů a vyčíslují, že v takovém případě je rozpočet zatížen minimálně tři sta tisíci. A někde ještě větší sumou!

„Přitom nevím, že by u nás byl někde v tuto dobu na stadiónech dobrý terén," věcně konstatoval Martin Hašek, přičemž i stánek Klokanů do toho povzdechu zahrnoval.

Za rok se začne ještě dřív

Problém se dotýká nejen kvality technologií zajišťujících vyhřívání trávníků a nákladů na jejich provoz, ale všeho, co s tím souvisí.

„Nejsem odborníkem na trávníky, ale když může v tuto dobu růst tráva v Německu, kde jsou obdobné klimatické podmínky, proč by nemohla růst u nás? Existují přece zářiče simulující sluneční svit, takže tráva se chová jako v době vegetace a normálně dorůstá," upozorňoval na potřebu dalších finančních investic vyvolaných tím, že se začátek ligového jara posouvá čím dál víc do únorových dnů.

V příštím roce o další dva týdny, neboť vzhledem k chystané ligové nadstavbě začne nejvyšší domácí soutěž už 9. února.

Nepůjde ovšem jen o vyhřívání hlavních hřišť, kde se hraje o ligové body.

Investice i do vyhřívání tréninkových ploch

„Tam trénovat nemůžeme, protože bychom ho zničili pro mistrovské utkání. Bude se tudíž muset investovat i do vyhřívání tréninkových ploch. Nejen v Německu, ale i v Nizozemsku a zemích srovnatelných s námi je to běžná věc," připomínal Hašek, že nemíní fušovat do práce lidem starajícím se o trávníky, ale pomoc odborníků bude fotbal potřebovat.

„Není snadné najít během týdne plochu pro trénink. My se třeba před Bohemkou připravovali na zmrzlé trávě, teď pro změnu budeme na umělce a zápas o body zase budeme hrát na přírodní trávě. Pro hráče není vůbec jednoduché se s takovými přechody vyrovnat," přitakával slavistický trenér Trpišovský.

„Se změnou termínů a posouváním začátku soutěží do zimních termínů vyvstává prostě nutnost pustit do fotbalu další peníze. Do moderních technologií na hlavních hřištích, do tréninkových ploch zrovna tak," dodával Hašek, že financí a investic bude zapotřebí čím dál víc.

Zvláště, když bude liga začínat ještě dřív než letos a měla by servírovat zápasy, které budou diváky lákat do ochozů, zvyšovat návštěvnost a tím vylepšovat bonitu produktu zvaného ligový fotbal.

Reklama

Související témata: