Článek
Jak se cítíte?
Jsem strašně zklamaný a plný emocí. Máme za sebou solidní jaro, ale bohužel potřebný bodík, jímž bychom zpečetili záchranu, se nám v závěrečných kolech získat nepovedlo. Přitom jsme na to měli tři pokusy. Jenže jsme smolně podlehli doma Spartě, nedokázali jsme zvítězit v Brně a neuhráli jsme poté ani potřebný bodík před našimi fandy s Karvinou.
Proč poslední střetnutí s Karvinou nedopadlo podle vašich představ?
Bez vstřeleného gólu se nedá vyhrát. Bylo to obdobné jako v předchozím domácím duelu se Spartou. Za bezbrankového stavu jsme měli zase čtyři šance, avšak žádnou jsme neproměnili. A pak jsme znovu inkasovali hloupý gól. Prostě nám v těch závěrečných utkáních chyběla kvalita, kterou jsme předtím prokázali proti Slavii, Teplicím, v Plzni, na Dukle či v Liberci.
Co vás ještě na střetnutí s Karvinou zklamalo?
Výkony některých starších a zkušenějších hráčů. Čekal jsem trochu víc třeba od Zoubeleho či Dvořáka. A pověsti kanonýra zůstal bohužel dlužen útočník Ikaunieks, jemuž se v koncovce nevedlo ani předtím v Brně a proti Spartě.
Udržíte ho?
Rozhodně ne. V Jihlavě by zcela jistě už nezůstal ani kdybychom se zachránili.
Odchází do Plzně?
To netuším. To možná ví jen on.
A vy povedete Jihlavu i ve druhé lize?
Ani na to nejsem schopný s určitostí odpovědět. Fakt nevím, co bude. Porážka s Karvinou mě bude dlouho mrzet. Možná ji celý život nevymažu z hlavy. Jsem na sebe hodně náročný. Sestup je mojí velkou prohrou.
Takže litujete, že jste v zimě kývl na nabídku trénovat Jihlavu?
To zase ne. Ale hrozně mě štve, že jsme společně nesplnili cíl, který jsme si před jarní částí první ligy před sebe postavili.
