Článek
Se sezónou jste se rozloučil svým prvním ligovým hattrickem. Je to loučení podle představ?
Parádní! Byl to můj první hattrick v lize. Čekal jsem na něj dost dlouho.
Stal jste se nejlepším ligovým střelcem se šestnácti góly. Je to hodně?
Už jsem dostával sms zprávy, jestli není trapné být nejlepším ligovým střelcem se třinácti góly. Taky mi to přišlo trochu blbý, tak jsem to natáhl na šestnáct, což je lepší, protože třináctka je nešťastné číslo. A k tomu mám šest asistencí. To už není špatné (úsměv).
Myslel jste na možnost, že můžete být mistrem i králem střelců?
V hlavě jsem měl hlavně titul, až potom jsem si říkal, že když už ho mám, bylo by pěkné přidat i krále střelců. Je to hezké, trofej si doma vystavím.
Měli spoluhráči na Julisce pokyn vám přihrávat, abyste dal nějaký gól?
(smích) Jediné, co bylo určené, že když bude penalta, půjdu ji kopat.
Čím to, že jste se do podzimní střelecké formy dostal až v závěru jara?
Byl jsem zraněný. Proti Spartě jsem nastoupil s kotníkem, který mi museli opíchnout. Asi jsem do toho zápasu neměl jít, protože pak jsem marodil měsíc a půl. Nestihl jsem nějaké zápasy. Ale důležité je, že jsme udělali titul. Vítězství na Julisce 5:1 a můj hattrick jsou takovou třešničkou na dortu i pro fanoušky.
Na Julisce jste vlastně restartoval jako hostující hráč, kariéru. Vzpomněl jste si na to?
Tenhle stadión mám rád. Chodilo tu málo lidí, tak jsme hráli bez tlaku. Dukla asi proti nám také hrála bez tlaku, když už byla zachráněná.
Cítili jste, že také můžete hrát bez tlaku?
My jsme si řekli už v kabině, že si poslední zápas užijeme, kluci před dovolenou, my s Honzou Kopicem před reprezentačním srazem. A povedlo se nám to.
Připomněl někdo v kabině dva roky starou vzpomínku, kdy Viktoria, tehdy už jako mistr, prohrála na Slavii 0:5?
Trenér Vrba nám jasně řekl, že v úterý musíme být všichni na značkách a schopní tréninku. To jsme do jednoho dodrželi. Slavili jsme bujaře, ale jen dva dny.
Byl to váš poslední zápas za Plzeň?
Jsem tady... Na tyhle otázky nebudu odpovídat.
