Článek
Kapitán mužstva Tomáš Rosický tehdy ještě patřil stejně jako další dnešní spoluhráči mezi nejmladší hráče týmu. V prvním utkání v Belgii nenastoupil. Do odvety naskočil po léčbě antibiotiky, která měla zahnat angínu. Ale nejen proto při vzpomínce mává rukou.
"Prostě nám tehdy ty zápasy nesedly, soupeř byl bojovnější a šel za postupem s větší vervou. Vymlouvat se na vedlejší události jako nemoc či zranění nemá cenu. Navíc je to už hrozně daleko, obě mužstva jsou nyní hodně odlišná," míní Rosický.
To Jan Koller na souboje s Belgií těžko někdy zapomene: v Belgii dlouho působil a byl králem ligových střelců, proti Belgičanům v reprezentaci debutoval a vstřelil také 9. února 1999 svůj první gól. V baráži ale nenastoupil. V kvalifikačním duelu na Islandu byl totiž vyloučen a do dvojutkání s Belgií tak nemohl zasáhnout.
Sionko si myslí, že Česko mělo postoupit
Přesto si osudné duely dobře vybavuje. "Jsou to jedny z mých nejhorších fotbalových vzpomínek," řekl Koller. "První zápas jsem byl v Bruselu přímo v hledišti, na odvetu do Prahy jsem ani nejel a sledoval přenos zprostředkovaně na internetu. Nevzpomínám na to samozřejmě vůbec rád, byli jsme favority a každý od nás čekal postup," připomněl Koller.
I útočník Milan Baroš s Belgií debutoval a také on v premiéře 25. dubna 2001 hned napoprvé skóroval. Jenže barážovou odvetu končil předčasně v kabině, protože v závěru dostal červenou kartu. "Baráž, to je skutečně špatná vzpomínka. Když slyším někde Belgie, hned se mi to vybaví. Ale teď to bude úplně o něčem jiném, týmy se kompletně změnily, na hřišti na to vzpomínat už nebudeme," naznačil Baroš, že ve středečním duelu se už vzpomínky nepromítnou.
Také Libor Sionko při vyslovení jména belgického soupeře stále trne. "Bylo tam moc vedlejších vlivů, ke kterým se už ani nechci vracet. Soupeř do toho dal hodně bojovnosti, ale přesto jsem dodnes přesvědčen, že jsme měli postoupit. Za čtyři roky na dalším šampionátu se nám mohly zkušenosti hodit," domnívá se záložník, který tehdy prožil možná nejhorší okamžik své fotbalové kariéry. "Opravdu, to bych už nikdy zažít nechtěl," prohlásil.
Čech doufá, že se zápas odehraje v klidu
Brankář Čech už tehdy šlapal na paty Pavlu Srníčkovi, ovšem byl jen v roli náhradníka a hodně si baráž protrpěl. "Byl to můj druhý sraz v národním týmu. Měl jsem plnit roli trojky, ale Láďa Maier si něco udělal s kolenem, a tak jsem seděl na lavičce. Chtěl jsem být součástí vítězného týmu, ale bohužel se to nepovedlo," připomněl si smutné chvíle.
Pamatoval si i některé tehdejší opory soupeře. "Nevím ale, jak moc od té doby vyměnili kádr. Je tam teď hodně nových mladých hráčů," všiml si Čech. Přál si, aby se hlavně středeční zápas nijak nezvrhnul a žádný hráč se v něm nezranil. "Je to jen přátelák, který má sloužit k sehrání," připomněl přípravný charakter utkání.
