Článek
Zatímco v reprezentaci čelíte velkému tlaku kvůli rozpačitému rozjezdu kvalifikace, v klubu se vám daří. Hertha Berlín je v čele druhé bundesligy, v žádném ze sedmi utkání jste neprohráli a nastoupil jste ve všech zápasech.
A až na poslední střetnutí, kdy jsme uhráli bezbrankovou remízu, byly naše výkony kvalitní a stříleli jsme hodně gólů. Navíc jsme třikrát neinkasovali. Je fajn, že jsme tuhle sérii natáhli i v pátek v utkání se Skotskem a věřím, že bude pokračovat i proti Lichtenštejnsku.
Pocítil jste během sedmi odehraných kol druhé bundesligy rozdíl proti nejvyšší německé soutěži? Nelitoval jste rozhodnutí v Hertě zůstat i po sestupu?
Vůbec ne! Jsem rád, že jsem vytrval, byť mě hodně lidí zrazovalo.Na naše zápasy chodí čtyřicet tisíc lidí, v týmu je pohoda. Nelitoval jsem ani minutu. Dokonce jsem na reprezentaci psychicky lépe připravený než na jaře, kdy jsme hráli s klubem o záchranu v bundeslize a hodně jsme prohrávali.
Příznivci Herthy byli na jaře hodně agresivní, když se klubu nedařilo. Už vám odpustili sestup z bundesligy?
Rapidně se jejich přístup zlepšil. Vzpomínám, jak na jaře po zápase s Norimberkem vtrhli na plochu. To bylo hodně drsné. Na konci jara byli hodně zklamaní. Ale klub pro ně hodně dělá. Máme spoustu autogramiád, chodíme do škol mezi děti nebo do různých sportovních center. Už náš sestup překousli. Na první zápas přišlo padesát tisíc lidí. A na utkání, která byla v týdnu, pokaždé dorazilo pětatřicet tisíc fanoušků. Myslím, že nám odpustili.
Kdo bude největším soupeřem Herthy v boji o postup do bundesligy?
Určitě Duisburg, Ausburg a také Bochum. Ta je sice momentálně v tabulce trošku dole, ale má hodně kvalitní tým. Během podzimu se všechno vyrýsuje. Klíčové jsou domácí zápasy, které nám vycházejí. A navíc jsme ve čtyřech duelech dali během prvních pěti minut gól, čímž jsme se zklidnili a hráli parádní fotbal. Když se nám nepodaří rychle skórovat, tak se trošku trápíme. Druhá bundesliga je strašně vyrovnaná. Třeba Union nás herně přejel, ale zápas skončil remízou.
V posledním kole jste zažil i mimořádnou událost v podobě hlavní ženské rozhodčí, kterou byla Bibana Steinhausová. Už váš zápas v minulosti Německu řídila zástupkyně něžného pohlaví?
Ještě ne. Tentokrát to bylo poprvé. Zápas nijak neovlivnila. Bylo tam několik situací, kdy jsem se jejím verdiktům divil, ale celkově utkání zvládla dobře.
Došlo i na situaci, kdy jí váš spoluhráč Niemeyer chtěl poplácat pochvalně po rameni, ale nějak neodhadl vzdálenost a rukou ji přejel přes prsa. Zaregistroval jste tu situaci?
Na hřišti ne. Až později na internetu. Ale vím, že se daný okamžik v Německu hodně řešil, protože v zápase nebylo moc zajímavých situacích.
Kromě fotbalové radosti v Hertě vás čeká brzy i jedna v osobním životě, že?
Ano. V únoru se nám narodí první dítě. Moc se těším. Půjde pro mě o něco nového, nepoznaného. Už jsme s manželkou hledali na internetu různé věci do dětského pokoje a další věci, které s narozením syna souvisí.
Už tedy víte, že budete mít pokračovatele fotbalového rodu?
Vím, že budu mít syna... Do fotbalu ho nutit určitě nebudu. Pochopitelně, že mu pořídím míč, ale když bude chtít hrát na housle, bránit mu nebudu. Ale snad díky mně a mojí kariéře bude mít přeci jen blíže k fotbalu.
