Hlavní obsah

Čert vem radiaci, Vacek se do Japonska těšil jako malý kluk

Od svých patnácti let byl fotbalista Kamil Vacek stálicí reprezentačních výběrů. V juniorských týmech odehrál 56 utkání a měl slibně nakročeno k tomu, aby brzy naskočil i do reprezentačního áčka. Jenže pak se jeho kariéra kvůli zranění zasekla a čtyřiadvacetiletý sparťanský záložník si nyní o to více váží toho, že může nakouknout do národního mužstva.

Foto: Sergej Ponomarjev, ČTK/AP

Kamil Vacek (vpravo) se svým kamarádem Tomášem Necidem.

Článek

Vacek se na Kirin Cup do Japonska těšil jako malý kluk. Obavy z radiace, zemětřesení, zkrácené dovolené - nic z toho, co řešili jiní nominovaní, mu hlavu nemotalo. Trenér Michal Bílek mu splnil dětský sen a talent k pohledání se už nemůže dočkat, jak na druhém konci světa rozjede novou etapu své kariéry.

"Na tu nominaci jsem čekal hodně dlouho, proto si to chci tady pořádně užít a všechno náležitě vychutnat. Každý, kdo hraje fotbal, bere reprezentaci jako svůj sen a já nebyl nikdy jiný. Zvlášť když jsem nechyběl ve svých ročnících snad na žádné reprezentační akci a často naskakoval i do starších výběrů," zavzpomínal Vacek v Macumotu, kde se v sobotu proti Peru nejspíš dočká debutu.

Boje o medaile viděl jen v televizi 

Byl kdysi v jednom týmu s Feninem, Šimůnkem, Kaloudou, ale když si oni šli pro medalie na mistrovství Evropy devatenáctek a mistrovství světa do 20 let, Vacek to viděl jen v televizi. Takřka dvouleté období plné potíží po zlomení zánártních kůstek v německém Bielefeldu ho zabrzdilo, až ve Spartě se po návratu do vlasti začal dávat dohromady.

"Hrozně mě to trápilo, že u toho nejsem. I Martin Fenin mi tady říkal, že jsme toho spolu hodně nahráli a máme se tak k čemu vracet," vyprávěl novinářům letenský fotbalista, který prý o to více toužil dokázat, že slibně našlápnutá kariéra ještě zdaleka není u konce.

Klíčové setkání s Bílkem

Klíčové se zdá být každé jeho setkání s trenérem Bílkem. "Kdysi mi dal po uzdravení ve Spartě první šanci a hodně mi radil, abych se nenechal odradit počátečními nezdary. A nyní byl se mnou několikrát ve spojení a říkal, že mi nominace unikala jen těsně," připomněl, že na pozvánku čekal už během sezóny, kdy jeho formu jako reprezentační označil i klubový kouč Jozef Chovanec.

Ten z někdejšího typického tvořivého hráče udělal defenzivního záložníka, který vedle destrukce dokáže i míč vyvézt a rozehrát. "Třeba vedle Juraje Kucky jsme měli podobné role, ale s Markem Matějovským musím být vzadu více já, to je samozřejmé. Hraju tam, kde mě trenér a Sparta potřebují, ale stejně se pořád lépe cítím, když mohu být více vpředu," připustil Vacek, že role ofenzivního tahouna by mu asi svědčila více.

Zda ho do ní pasuje Bílek při absenci řady klíčových hráčů včetně Tomáše Rosického a Jaroslava Plašila, však Vacek netuší. "Ještě jsme o tom nemluvili, ale upřímně - bude mi to jedno, hlavně už chci hrát a věřím, že tu neuděláme ostudu. Po zhlédnutí části zápasu Peru - Japonsko sice tuším, že to bude pořádná dřina, ale máme zde výborný tým a všichni chceme dokázat, že jsme takovou dálku necestovali nadarmo," prohlásil reprezentační novic.

Reklama

Související témata:
Radiace