Článek
Z Kaiserslauternu jste v létě přestoupil do Bochumi i proto, že hrála Pohár UEFA. Teď s ní ale bojujete o záchranu. Nemáte pocit, že jste šlápl vedle?Zklamání to určitě je, ale za vyslovené šlápnutí vedle to nepovažuji. Nelituji, stejně by mi to nebylo nic platné. Beru to jako další zkušenost. Bochum se v létě jevila jako nejlepší nabídka, byla seriózní a vedení klubu o mne mělo opravdu zájem, to z jednání poznáte. Prostě jsem se s nimi dohodl i na podmínkách, které byly lepší než v Kaiserslauternu.
Čím si vysvětlujete takový sešup Bochumi z výsluní bundesligy?Bundesliga je velice náročná soutěž, v níž poslední může porazit prvního. Každý rok se podstatně výkonnostně mění. Mužstva, která hrála loni o záchranu, mají letos úplně jiné a mnohem příjemnější starosti a některá z horních příček minulého ročníku bojují o holé přežití. Neplatí to samozřejmě celoplošně, stálice jsou na obou pólech, ale i takové výkyvy k fotbalu patří. Bochum má konsolidovaný tým a věřím, že se zachráníme.
Ve Spartě jste byl léta zvyklý hrát o titul. V Kaiserslauternu jste si musel zvykat na spodní příčky v tabulce a teď jste na tom podobně. Je vůbec rozdíl mezi Kaiserslauternem a Bochumí?Rozhodně. Bochum je stabilizovaný klub, který nemá finanční problémy, jako měl Kaiserslautern. Nemusíme se bát, že nedostaneme výplatu. Bohužel se nám ale nedaří herně. Kromě výsledků, i když jsou dost podstatné, mi ale v Bochumi nic nechybí. A pořád žijeme, to zdůrazňuji.
Neříkáte, že věříte v záchranu, jen tak z povinnosti?Kdybych tomu nevěřil, tak by nemělo smysl hrát. Dokud existuje i teoretická naděje, musíme se o záchranu prát, naše ztráta na místo zaručující ještě setrvání v soutěži se bohužel zvětšila na šest bodů. Ztrácíme hlavně doma, už několikrát místo výhry z toho byla jen remíza. K panice ale pořád není důvod. Potřebujeme se chytit, vyhrát jeden zápas, začít si věřit. Nemáme špatné mužstvo, určitě by mohlo bojovat o evropské poháry. Nyní ale máme pochopitelně už jen jednu myšlenku, přežít v bundeslize.
Co by s vámi bylo, kdyby se Bochum v bundeslize neudržela?Pořád je ještě čas, fotbal není o kdyby... Tuhle myšlenku si prostě nepřipouštím. Může být aktuální za dva měsíce a pokud by se ta hrozba skutečně naplnila, pak bych šel jinam, ale fakt to je předčasné.
V čem vidíte největší slabiny mužstva?Dostáváme hloupé góly po strašných individuálních chybách, což se s námi táhne už dlouho. A zahazujeme i dost šancí, což se týká i mne.
Individuální chyby a neproměněné šance v situaci, kdy se mužstvo potápí, bývají předmětem bouřlivých debat v kabině. Hádáte se?Co se v kabině upeče, to se tam i sní... Ale mohu říct, že se o tom bavíme skoro pořád, ale nehádáme se. Zatím to je v klidu. Na můj vkus až moc velkém. Já už bych hledal nějaká konkrétní řešení a nejen si povídal o tom, co musíme udělat.
S kým v klubu nejvíc kamarádíte?Pochopitelně s krajanem Filipem Trojanem. Vycházím dobře i s dalšími spoluhráči, s komunikací jsem nikdy nikde problémy neměl.
Kolik jste dal zatím v letošní sezóně gólů?Zatím šest, ale mohlo a mělo jich být výrazně víc. Šancí jsem měl minimálně na dvojnásobek. My se na každou příležitost hrozně nadřeme a když je ještě spálíme, sráží nás to. Věřím, že nějaké moje góly přibudou a budou důležité pro záchranu.
Polepšil jste si v Bochumi i co do zázemí, myslím především bydlení?Kaiserslautern byl takový rodinný klub, byl tam větší klid a hodně známých i Čechů, kteří tam žijí. Bochum leží v nejlidnatější oblasti Německa. Je tu větší ruch a život mi připadá také ve větším shonu. Bydlením jsme si polepšili, ale moc známých tu zatím nemáme. Žije se tu jinak.
Přemýšlel jste už o tom, jak dlouho budete ještě hrát v zahraničí?V Bochumi mám smlouvu přibližně ještě na dva a půl roku. Tohle je minimální doba, po kterou bych chtěl hrát v zahraničí a nejlépe v Německu. Fotbal bych chtěl hrát co nejdéle, dokud mi bude sloužit zdraví.
Jak hýbe Německem probíhající úplatkářská aféra kolem rozhodčích a hráčů?Pořádně, je to žhavé téma. Mám pocit, že oni to řeší razantněji než tady u nás. Policie na nic nečeká a jedná, včetně domovních prohlídek, sudí mluví a nekličkují. Všichni chtějí, aby byla celá záležitost co nejdříve uzavřena a viníci potrestáni. Německo určitě nechce rok před světovým šampionátem žádnou takovouhle kaňku.
O účast na MS vážně usiluje i česká reprezentace, v níž většinou střídáte. Neštve vás to?Takhle se na své postavení v reprezentaci nedívám, i když logicky každý hráč chce nastupovat v základní sestavě. Jsem rád, když v národním mužstvu jdu na trávník i v průběhu zápasu. Kdybych nehrál v klubu, asi bych to nesl hůř, ale v reprezentaci je konkurence velká a já chci být u toho, až se dostaneme na mistrovství světa.
Povede se to i bez Nedvěda?Národní mužstvo má skutečně na postup i bez Nedvěda. Pavel je bezesporu vynikající fotbalista, ale něco už dokázal a má právo se rozhodnout, co udělá. Reprezentace hraje a žije dál a pořád je silná. Ztráta to je, ale postup zvládneme i bez něho, čímž rozhodně nechci říct, že se nemusí vracet. Vše záleží jen a jen na něm. Má právo udělat to tak, jak bude cítit, že to je pro něj nejlepší.
