Hlavní obsah

Koloušek se vrátil na hřiště a měl slzy na krajíčku

Václav Koloušek se v sobotu vrátil na fotbalové trávníky, když nastoupil na závěrečnou čtvrthodinu ligové generálky s Libercem. Záložník pražské Slavie nehrál od květnového zápasu v Uherském Hradišti, po němž u něj doktoři zjistili akutní leukemii. Po zápase přiznal, že byl pro něj comeback naplněn emocemi. "Měl jsem slzy na krajíčku," řekl 28letý záložník.

Foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Václav Koloušek.

Článek

Na strahovských tribunách ležela deseticentimetrová vrstva sněhu, pár stovek fanoušků v mraze postávalo u zábradlí a netrpělivě vyhlíželo každý pohyb na slávistické lavičce. Diváci se dočkali v 74. minutě. Koloušek se z hráčů, které měla Slavia připravené do pole, dostal na hřiště až jako poslední. "Véééénca Koloušek," skandovali všichni diváci bez rozdílu, když hvězda Slavie vběhla na trávník.

Přitom ještě necelé dvě hodiny před zápasem byl Koloušek přesvědčený, že hrát nebude. "Ráno, když jsem se probudil, cítil jsem se fyzicky špatně," řekl po zápase novinářům. Jakmile ale přijel na stadion, rozcvičil se, rozhodl se, že čtvrthodinu hrát zkusí. "Potřebuju si osahat, jak to vlastně funguje," uvedl.

Mohl dát i gól

Tak moc fotbalu odvykl. Obnovená premiéra jej vysílila, i když trvala jen krátce. "Ale cítil jsem se dobře. Určitě to bylo pozitivní," zhodnotil. Dokonce se mohl zapsat mezi střelce. Piták se probil až před branku a zpětnou přihrávku Kolouškovi nechal Kuka. "Zařval jsem si, ale byl jsem trošku mimo balón," litoval Koloušek naoko.

Před zákeřnou nemocí býval výtečným tvůrcem hry, dnes se šel "schovat" na levý kraj zálohy. Nechtěl na sebe hned naložit velkou zodpovědnost. Ještě než šel na hřiště, přitočil se k trenéru Josefu Csaplárovi. "Probrali jsme, kde by to pro Vaška bylo nejlepší, ale takhle to dělám s každým," vyvrátil kouč, že by rekonvalescentovi dával nějaké výhody.

Koloušek si nejvíc přál to, aby spoluhráčům jeho přítomnost moc neublížila. "Snažil jsem se hlavně nic nekazit. Pro kluky, kteří už tam hráli osmdesát minut, by nebylo nic příjemného, kdybych ztratil balón a oni by museli sprintovat nazpátek," vysvětlil.

Chtěl hrát už za béčko

Dřív byl pro něj fotbal vším. Netajil, že klidně prosedí celý víkend u satelitních přenosů z cizích lig. I po šokující diagnóze ho to táhlo zpátky na hřiště. V listopadu dostal od doktorů svolení trénovat, v prosinci se už objevoval na halových turnajích. A premiéra na velkém hřišti také mohla přijít dřív než v sobotu. "Chystal jsem se, že si ve středu zahraju za béčko. Ale zápas zrušili, protože napadl sníh," prohlásil.

Do ligy se ale jen tak nevrátí. Spekulovalo se, že vyběhne už v prvním jarním kole proti Olomouci. "Ne, to určitě ne," odmítl rázně. "Až zase nastoupím, tak na deset, patnáct minut. Všechna rozhodnutí záleží na mně," dodal. Nejdůležitější pro něj bylo, že se dostal z nejhoršího. "Dál už je to o něčem jiném," řekl.

Bude ještě chodit na kontroly

V jeho životě se změnilo hodně. I na trávníku to dnes bylo lehce poznat. Na jaře mu lékaři řekli, že mohl zemřít, kdyby ve svém posledním zápase před terapií trefil balón prudce hlavou. Dnes v zápase s Libercem vysokému míči neohroženě nastavil čelo.

Kolouškův velký lidský příběh ale ještě nekončí. Následující dva roky bude mladoboleslavský rodák docházet na takzvanou udržovací léčbu do Ústavu hematologie na Karlově náměstí. S tamními doktory konzultuje každý svůj příští fotbalový krok. A dál pracuje na zlepšení zdraví. "Momentálně už dva týdny bere nějaké prášky, víc k tomu neřeknu. Pořád má problémy s kondicí," řekl Csaplár, který je pro Kolouška víc než jen fotbalovým trenérem.

Reklama