Článek
"Jsem tu na trenérském sympoziu, kde je každý den zakončen návštěvou zápasů šampionátu. Musím říci, že Kazachstán předvedl zřejmě výkon na hranici svých možností, zatímco naši kluci začali dost vlažně, nebruslili a v první třetině byla jejich hra dost kostrbatá. Při tyčce soupeře jsme měli štěstí, ale postupně se začala prosazovat nesporná síla národního týmu.
Byl jsem naprosto přesvědčen, že gól dáme, i když čekání na něj bylo dost dlouhé. V útoku jsme totiž hráli zbytečně složitě, místo jednoduché střely si kluci neustále přihrávali, vyžívali se až moc v takových kudrlinkách.
Takové věci se stávají, když hráči vycítí slabšího soupeře, takže je to pak svádí k tomu neustále akce vylepšovat. Zápas byl v naší režii, jen škoda, že tam nebylo víc povedených akcí jako Hemského trefa, jemuž puk přistrčený po vyhraném buly perfektně sednul na hokejku.
Kazachstán byl pod velkým tlakem, přesto hrozil z protiútoků a někdy jsme to zastavovali jen za cenu faulů. Obrana ale pracovala dobře, líbil se mi solidní výkon Hniličky. Těžkopádně však vyznívaly naše přesilovky, je vidět, že ta souhra je stavěná přes Jágra. Na hráčích bylo patrné, že už chtějí mít další zápas s úporně bránícím soupeřem za sebou, a od sobotního duelu se Slováky pro ně šampionát začíná naostro."
