Článek
Jak vidíte šance na postup do Ligy mistrů po porážce 1:2 z Bruselu? Přivezli jsme domů nadějný výsledek, to je důležité. Šance je, zatím pořád žijeme. Čeká nás strašně těžký zápas, ale doufám, že to s podporou zaplněného stadiónu zvládneme. Nic jiného si nikdo z nás nepřeje.
Aby se zase neříkalo, že Slavia neproklouzla mezi elitu ani popáté... No jo, pořád se to se Slavií veze... Ale na historii nemůžeme koukat. Teď máme zase jiné mužstvo, pro většinu kluků to bude premiérový boj o Ligu mistrů. Snad jen Patrik Gedeon pamatuje víc těch nezdarů.
Zmínil jste zaplněný stadión, což na Strahově nebývá zvykem. Nerozklepou se z toho některým hráčům kolena? To určitě ne, spíš by nám to všem mělo pomoci. Vždycky se líp hraje před perfektní kulisou. Jsme zkušené mužstvo a snad se z toho nepoděláme. I trenér nám říká, že je to vlastně zápas za odměnu a ne za trest, nabádá nás, abychom hráli uvolněně.
Cítíte s blížícím se utkáním větší nervozitu? Určitě. Nejde sice o život, ale nervózní je každý. Všichni si uvědomujeme, že postup může Slavii nakopnout někam úplně jinam. Mám na mysli ekonomické i sportovní hledisko. Vždyť se hraje o 100 miliónů korun, které v případě úspěchu okamžitě přistanou na klubovém účtu. Mohl by se pak zvýšit zájem sponzorů, což by Slavii určitě pomohlo.
Ale případný nezdar vás může zase rychle srazit dolů... Samozřejmě by to byla veliká škoda. Domácí soutěž je dlouhodobá záležitost, v ní se dá každý neúspěch odčinit, ale tady už žádný reparát nebude. Tak k tomu všichni vzhlížíme.
Nemohou být handicapem menší zkušenosti některých hráčů s takovými zápasy? Jsem přesvědčen, že máme mužstvo poskládané dobře a většina z nás už má něco odkopáno. Ať už je to Karel Piták, Martin Zbončák, Patrik Gedeon, Míra Holeňák nebo třeba já. Odpovědnost neleží na jednom nebo dvou hráčích.
Jak se na soupeře chystáte? Na Anderlecht jsme začali myslet prakticky hned po sobotním zápase s Jabloncem. V pondělí i v úterý jsme měli na programu kromě tréninků video. Znovu jsme se utvrdili v tom, že se s nimi dá hrát. Nesmíme z toho na hřišti dělat vědu, i když důležitost toho zápasu si uvědomuje každý.
Motivují vás i velké prémie? Je pravda, že když mám mluvit za sebe, tak hraju o největší prémie v kariéře. Stejně tak asi většina ostatních kluků. Ale na prvním místě je určitě sport - zahrát si Ligu mistrů, to je sen každého fotbalisty. Mně už se to třeba nikdy povést nemusí.
Sháněl jste se osobně po tom, jak Anderlecht v sobotu hrál ligu? Vím, že dal Jestrovič dva góly a vyhráli 3:1. Otočili nepříznivý vývoj podobně jako my, jenže oni prohrávali jen 0:1. Myslím, že jejich hra je pořád stejná a za dva týdny se nic nezměnilo. Záleží, s jakou taktikou tady vyrukují, ale nečekám, že by se nějak bezhlavě vrhli do útočení. Bláznit dopředu nemůžeme ani my, v úvodu to asi bude oboustranně opatrnější.
Kolik známých vás přijde na Strahov povzbudit? Celá rodina a spousta kamarádů. Rezervoval jsem si na klubu 26 lístků, a to mi ještě od pondělka někteří známí volali, že by potřebovali další. Už jsem je ale musel odmítnout.
