Článek
Donadoni se jako hráč zúčastnil dvou světových šampionátů, v roce 1990 získal bronz a čtyři roky nato stříbrnou medaili. Oba turnaje pro italský tým skončily hořkým penaltovým rozstřelem. Na domácí půdě v semifinále s Argentinou se na tom podílel neproměněným pokutovým kopem právě Donadoni, v USA pak selhal ve finále proti Brazílii v rozhodující chvíli Roberto Baggio.
Největší úspěchy zažil Donadoni na klubové úrovni, na níž spojil svou kariéru především s AC Milán. S aktivní kariérou se rozloučil v roce 1999 v saúdskoarabském Al Ittihád, když si předtím zahrál i americkou MLS za New York MetroStars.
Na trenérskou dráhu se vydal v roce 2001. Naposledy vedl Livorno, které opustil v únoru v době, kdy byl tým na šestém místě v první lize, protože ho veřejně kritizoval klubový šéf. V nejvyšší soutěži tak koučoval jen několik měsíců, předtím působil v nižších ligách.
Dalšími kandidáty na uvolněný post byli podle italských médií bývalý kouč londýnské Chelsea Gianluca Vialli, nynější trenér italské jednadvacítky Claudio Gentile, Alberto Zaccheroni nebo Claudio Ranieri.
Podle agentury Reuters se italští funkcionáři nakonec rozhodovali mezi Gentilem a Donadonim, na kterého padla volba. "Vsadili jsme na mladého trenéra, který se může doopravdy proslavit," uvedl místopředseda národní federace a dlouholetý Donadoniho spoluhráč z klubu i reprezentace Demetrio Albertini.
