Hlavní obsah

Rosický: Arsenal hraje krasný fotbal, chci k tomu přispět

Český záložník Tomáš Rosický si fotbalové podmínky po přestupu do vysněného velkoklubu nemůže vynachválit. Více než změna fotbalového prostředí ho trápí vracející se svalové zranění v uvodu jeho fotbalové mise v Londýnském Arsenalu. Trénink s balónem už ale podstoupil, a tak by se měl v nejbližších dnech již opět zapojit do sestavy.

Článek

V Londýně jste necelý měsíc. Zvládáte změnu prostředí dobře?

Ale jo. Jediné, co mě momentálně trápí, je zranění.

Jde stále o problémy s tříslem?

Spíš je to svalové zranění. Trošku jsem si ho obnovil v zápase předkola Ligy mistrů v Záhřebu.

Neuspěchal jste trochu návrat na trávník?

To ne. Cítil jsem se dobře, jinak bych nehrál. Stejně to přišlo znovu.

Jaké jsou prognózy? Lepší se to?

Vsobotu jsem poprvé trénoval s balónem. Měl jsem docela dobrý pocit, i když jsem nohu ještě trošku cítil. Uvidíme, jak to bude vypadat dál. Možná bych mohl hrát ve středu odvetu proti Dinamu Záhřeb nebo až v sobotu ligu. Na reprezentační dvojzápas bych ale měl být určitě fit.

Už jste si v Londýně stihl vybrat bydlení?

Zatím ne. Bydlím v apartmánu od klubu. Můžu tam být do doby, než si seženu něco vlastního.

Co hledáte? Dům, byt?

Na baráku vyloženě netrvám, klidně bych bral i pěkný apartmán. Něco poblíž tréninkového centra, kde bydlí většina spoluhráčů. Do centra Londýna nechci. Mám rád klid. Pár lokalit už jsem viděl, v klubu máme člověka, který v tomhle hráčům pomáhá. Ale nemá cenu něco uspěchat. Někdy jsem tak utahaný, že ani nemám náladu objíždět nějaké domy.

Co všechno jste kromě fotbalu ještě musel řešit?

Moc toho nebylo. Snad jen převoz auta z Německa. Jinak se tady o všechno stará klub. Hráči se mohou soustředit jen na fotbal. To funguje úžasně.

Proč jste si nechal auto s řízením na levé straně?

Je to větší jistota... Někteří kluci to taky tak mají. Když jsem tady své auto ještě neměl, klub mi půjčil nějaké s řízením na pravé straně. Kromě toho jsem si musel zvykat na ježdění vlevo. Byl to docela záhul. První den děs, druhý den taky. Pořád jsem najížděl na obrubníky. Když jsem vezl toho člověka, co se tady o všechno stará, do tréninkového centra, hned třetí zatáčku jsem švihnul do protisměru. Málem si rozbil hlavu o strop... A to jsem celou cestu jel snad třicítkou.

Co jste už viděl v Londýně?

Já tady skoro vůbec nevylézám... Není čas. Jsem skoro pořád v tréninkovém centru. Snad jen jednou jsem byl nakoupit ve velkém obchoďáku, ale v centru jsem ještě nebyl.

Najdete si vůbec čas na nějaké koníčky? V Anglii skoro všichni fotbalisté hrají golf. Přiřadíte se k nim?

Nevím, golf mě zatím moc nechytil. Když jsme byli na dovolené s přítelkyní Radkou a kamarádem s jeho rodinou, párkrát jsme si zahráli. Vůbec mi to nešlo. Ale zkusím to zase, hřišť je v Anglii spousta.

Jste rád, že tady máte tátu?

On mě provází celou kariérou, chtěl jsem, aby tady se mnou byl od začátku. Je rád, že tady může být. Mamka přiletěla až před čtyřmi dny.

Musí být pyšný, když má kluka v takovém klubu...

To snad jo... Vzal jsem ho na otevřený trénink, byl nadšený. Já jsem taky rád, že jsem tady. Teď už je jen na mně, jak se s tím poperu.

Fanoušci se nemohou dočkat, až se jim doma představíte...

Sám jsem na to zvědavý.

Poznávají vás už lidé na ulici?

Já zatím absolvoval jen jednu akci pro děti. Byly to nějaké soutěže o nejtvrdší střelu a tak. Pár lidí mě pozná, ale jak už jsem řekl, skoro nikam nechodím.

Jste jedinou letní posilou Arsenalu. Myslíte si, že budete pod tlakem?

Spíš budou jen všichni zvědaví, jak to zvládnu.

Jaký jste měl pocit ze hry týmu v Záhřebu?

Zvládli jsme to dobře. Tady jsou všichni technicky dobře vybavení, balón hodně běhá, to mám rád. Na Arsenal jsem se rád díval, i když jsem tady ještě nebyl. Krásný fotbal a já bych k tomu rád přispěl. Na druhou stranu, když hrajete tímhle stylem, každý vás chce kopat.

Zvyknete si na to?

Já už si prošel Německem, kde mě taky okopávali jak bramboru. Tady s tím asi trochu taky musím počítat. Anglický fotbal je rychlostně ještě o stupeň výš, soubojů je daleko víc než v Německu.

V novinách vás za výkon hodně chválili. Četl jste je?

Já to zas tolik nesleduju. Ke svému výkonu nepotřebuju vědět nějaká velká hodnocení. Sám dobře poznám, jestli jsem zahrál dobře, nebo ne.

Co vaše angličtina?

Domluvím se. V kabině úplně v pohodě, fotbalovým výrazům rozumím. Ale že bych sám něco vyřizoval, to ještě nezvládnu. Dostanu učitelku, dvakrát týdně budu mít lekce.

Dal jste už v angličtině nějaký rozhovor?

Já bych to asi nějak zvládl. Neříkám to třeba úplně správně, ale všichni mi rozumějí. Před startem sezóny jsme měli den pro média. Říkal jsem naší tiskové mluvčí, že by bylo lepší, kdyby sehnali tlumočníka z němčiny. Nerad bych se nějak špatně vyjádřil, a pak by se to třeba ještě překroutilo. Na rozhovor se ještě necítím, takže jsem mluvil německy.

Kontakt s médii anglické kluby hodně korigují. Je to příjemnější?

Hlavně je to jiné než v Německu. Tam někdo přišel a nebyl v tom problém. Tady jdou všechny žádosti o rozhovory přes klub. Ale já s novináři nikdy problémy neměl, akorát víte, že nejsem žádný velký vypravěč...

Jak jste zapadl do týmu?

V pohodě, nikdo si na nic nehraje, atmosféra je taková uvolněná. Parta je perfektní, vycházím úplně se všemi. Jsme mezinárodní tým, je tady jen pár Angličanů. Takže v kabině můžete v jednu chvíli slyšet souběžně angličtinu, němčinu, španělštinu nebo francouzštinu.

Předpokládám, že s brankářem Lehmannem mluvíte německy.

Jasně, hráli jsme spolu dva roky ještě v Dortmundu, takže se dobře známe. Německy mluvím i s Bělorusem Hlebem, který byl taky v bundeslize. Zkoušeli jsme to rusky, ale já mu skoro nerozuměl.

Získá Arsenal letos titul?

Největším favoritem je Chelsea, dvakrát po sobě ligu vyhrála. Ale chceme se o titul porvat. Do skupiny favoritů patří ještě Manchester United, Arsenal a Tottenham. Ale jak ukázaly hned první zápasy, liga bude strašně vyrovnaná.

Co jste říkal prohře české reprezentace 1:3 se Srbskem v generálce na kvalifikaci?

Zápas jsem tady neviděl, jen góly na Eurosportu. Pro sebevědomí před vstupem do kvalifikace to není dobré. Věřím, že to pro každého bylo dostatečné varování a do prvního zápasu s Walesem vkročíme jinak.

Telefonoval jste si se spoluhráči?

Jen před zápasem, po něm jsem radši nikomu nevolal.

Jste před vstupem do kvalifikace optimista?

Určitě, já chci každý zápas vyhrát. Skupina je ale strašně těžká. Viděl jsem teď v televizi přípravné zápasy Walesu a Irska. S nimi to nebude lehké. K tomu Němci a Slováci. Ale tým má na to, aby se na Evropu kvalifikoval. Potřebujeme, aby klíčoví hráči byli zdraví. Ať se to někomu líbí, nebo ne, my tak široký kádr nemáme.

Reprezentační kariéru definitivně ukončil Pavel Nedvěd. Překvapilo vás jeho rozhodnutí?

Myslel jsem si, že když ho povolali, bude v reprezentaci dál. Byl to velký hráč a je škoda, že nás opouští. Takhle to ve fotbale bohužel chodí a musíme se s tím jako mužstvo vypořádat.

Národ doufá, že po Nedvědovi tu roli převezmete vy.

Ta situace už byla před dvěma lety, když Pavel skončil. On s námi nehrál ani minulou kvalifikaci. My jsme byli strašně rádi, že se na mistrovství světa vrátil, podal tam výborný výkon ve všech zápasech. Myslel jsem si, že když teď s Juventusem nebude hrát velké zápasy v Lize mistrů a Serii A, bude chtít jet dál, ale je to jeho rozhodnutí a každý ho musí respektovat. Určitě ví, co dělá.

Reklama