Hlavní obsah

Fotbalisté jednadvacítky si v euforii vychutnávají postup

Euforie ovládla české fotbalisty do 21 let po dramatickém duelu v odvetě baráže na hřišti Bosny a Hercegoviny, v němž si brankou na 1:1 sedm minut před koncem zajistili postup na mistrovství Evropy. Roli hlavního hrdiny si užíval liberecký záložník Tomáš Frejlach, autor klíčového gólu, který tým nasměroval na závěrečný turnaj v Nizozemsku.

Článek

"Tohle je jeden z mých největších zážitků, v poslední chvíli jsme zachránili postup, ale já pořád věřil, že to dokážeme," řekl ČTK v rozjásané české kabině na sarajevském stadionu Frejlach. "Věděli jsme, že i když prohráváme, tak nám stačí jediný gól. Naštěstí jsme to tam dotlačili. Je to prostě paráda, fantazie," liboval si.

Jeho branka byla výstavní, trefil se přímo do šibenice domácí branky a utišil domácí publikum, které se už začínalo oddávat oslavám. "Je jedno, kdo ten gól dal. Hlavně, že tam spadnul," uvedl Frejlach. "Dan Kolář to výborně zatáhl po pravé straně, dal mi to krásně proti noze a já chtěl hlavně obstřelit gólmana. Z první jsem to trefil a vešlo se to do té mezery," popisoval svoji životní trefu Frejlach, který na podzim zažívá gólové hody. Prosazuje se v Liberci, teď se potřetí trefil i za jednadvacítku.

Brankář Zlámal se už v duchu modlil

Brankář Zdeněk Zlámal prý měl pořádně nahnáno, když Salihovič krátce po začátku druhé půle poslal ranou do šibenice Bosnu do vedení. Za stavu 1:0 postupoval soupeř. "Trefil to tak, jako se mu to možná už nikdy v životě nepovede. Byl to neuvěřitelný gól a asi by mě trefilo, kdybychom tím měli vypadnout," řekl Zlámal. Pak jen z branky sledoval, jak se jeho spoluhráči v útoku trápí až do spásné 83. minuty. "V duchu jsem se už modlil, i když nejsem věřící. Takže teď asi budu muset jít do kostela a poděkovat," usmíval se Zlámal.

Ve tváři kapitána Martina Latky se zračilo vyčerpání, které ale přebíjela radost z jednoho z životních úspěchů. "Vůbec jsem si nedokázal připustit, že bychom tady měli hrát náš poslední zápas za jednadvacítku. Tenhle tým má velkou vnitřní sílu a nepoložilo ho ani to, že se tady ten zápas vůbec nevyvíjel dobře. Dnes jsme ukázali, že řeči o týmovém duchu nejsou jen prázdnou frází," pochvaloval si bek pražské Slavie.

V závěru se z místa stopera vysunul na hrot, kde měl podporovat útočné výpady českého týmu. "Když to tam Frejly napálil, tak jsem zažíval něco nádherného. Jen jsem trnul, ať to trefí," uvedl Latka, který v jednadvacítce působí už třetím rokem. Loni zažíval po vypadnutí s Německem v baráži smutek, nyní byl v euforii. "Tohle byla poslední šance, abychom něco dokázali. Šli jsme za tím a dočkali se. Vidina mistrovství nás hnala dopředu," uvedl Latka. "Na konci jsme měli u těch závarů i několikrát kliku, ale naštěstí jsme to přežili."

Další výzvou je olympiáda

Stejný osud jako Latku málem potkal i dalšího beka Michala Kadlece, který byl také u loňského vyřazení s Německem. Podobně jako Latka ale dál věřil v úspěšný konec. "Bosně možná pomohl jejich gól, po kterém se uspokojili a my se dostali ke svojí hře. A nakonec jsme, myslím, tam ten gól zaslouženě dotlačili. Mám z toho obrovskou radost," řekl sparťanský obránce.

V závěru byl u několika ošemetných situací před vlastní brankou, když se Bosna mohutně tlačila před českou branku. "Jednou mi i trochu zatrnulo, když mi míč štrejchnul ve vápně o ruku. Ale nebylo to úmyslné, rozhodčí to posoudili dobře," tvrdil Kadlec, který se prý jenom s účastí na ME spokojit nechce. "Olympiáda je pro nás velkou výzvou, podle mě to není nereálný cíl," uvedl Kadlec. Cesta do Pekingu vede přes postup ze skupiny evropského šampionátu.

Reklama