Článek
„Tomášovi bylo sedmnáct, když jsem ho ve Vítkovicích vytáhl mezi dospělé a dal mu šanci v druhé lize," vypravuje Grussmann. „Je to poctivý a hodný kluk, znám prakticky celou jeho rodinu. Věděl jsem, že má talent. Nebudu ale tvrdit, jak jsem jej už tehdy viděl v elitním španělském klubu," vypravuje Grussmann.
Když se jejich cesty rozešly, Grussmann dál rodáka z Ostravy sledoval. A jakmile Vaclík v létě loňského roku podepsal tříletý kontrakt v Seville, bývalý reprezentant se zaradoval. „Jsem za Tomáše moc rád. Těší mě, že se v Seville stal jedničkou, byť nejde o Betis. Ale španělská liga je skvělá, město nádherné," vzpomíná čtyřiapadesátiletý odchovanec Sokola Hrabůvky, který se přes Baník Ostrava a Vítkovice dostal až do Betisu Sevilla.
Hvězda Barcelony Lionel Messsi překonává ve španělské lize Tomáše Vaclíka
„Jako první si vybavím vedra. Přestoupil jsem v létě, teploměr často vylezl přes padesátku. První měsíc jsem se trápil. Shodil jsem několik kilogramů a musel upravit stravovací režim. Ale po šesti týdnech jsem byl v pohodě. A připadal si jako v pohádce," popisuje Grussmann.
Byl u vytržení ze zájmu fanoušků, médií, ale i samotného fotbalu. „Byl jsem obklopen velice kreativními hráči. Já měl výhodu ve své výšce. Hrál jsem na pozici dnešní šestky. Uměl jsem rozdat rány i přijmout, plnil důležitou roli při ofenzivních i defenzivních standardkách. Všichni kolem byli většinou o hlavu menší, takže jsem dával dost branek hlavou. A odehrál jsem skoro všechna utkání," připomíná Grussmann sezonu 1991/92, v níž během osmatřiceti duelů vstřelil osm branek.
Brankář Sevilly Tomáš Vaclík během utkání 4. předkola Evropské ligy
Po každé z nich roztáhl ruce a dělal letadlo. „Avion tomu říkali. Byl jsem pro ně Gruman, numero uno. A když jsem před šesti lety přicestoval na utkání Evropské ligy, fanoušci si mě i kvůli gólovým oslavám pamatovali. Všude mě poznávali. Žádali o fotografie a podpisy. Dostal jsem i pozvání do studia na Canal plus, kde jsem dělal rozhovor. "
| Češi v Seville |
|---|
| Janko Daučík |
| Betis Sevilla 1960-62 |
| Roman Kukleta |
| Betis Sevilla 1991-92 |
| Michal Bílek |
| 1990-1992 |
| Alois Grussmann |
| 1991-1992 |
| Jozef Jarabinský (trenér) |
| Betis Sevilla 1991-92 |
| Tomáš Vaclík |
| FC Sevilla od 2018 |
Grussman přitom za Betis odehrál jedinou sezonu. „Dařilo se nám. Už byli nasmlouvaní sponzoři na nejvyšší soutěž. Jenže o pár bodíků utekl přímý postup. Museli jsme hrát kvalifikaci s La Coruňou. Venku jsme prohráli o gól, odveta skončila bezbrankovou remízou. Všude zavládlo obrovské zklamání. Já měl sice kontrakt i na další roky, jenže druhou ligu jsem hrát nechtěl. A tak jsem se vrátil domů. Až později jsem se dozvěděl, že o mě projevila zájem právě La Coruňa a další dva kluby z první ligy. Ale Betis mě nechtěl ke konkurenci pustit," líčí Grussmann. „Dodnes mě mrzí, že se nepostoupilo."
Olomoučtí fotbalisté předvedli proti Seville výborný výkon
I přes pouhých dvanáct měsíců života mu čtvrté největší město Španělska zůstalo zakotveno v životě. „Tehdy se Sevilla chystala na Expo. Kvůli světové výstavě v městě žilo hodně Čechů. Fakt jsme si ten rok s Kukletou a Bílkem užili. A já získal spoustu známých, s nimiž jsem ve spojení dosud. Voláme si, píšeme. Třikrát jsme s manželkou v Seville byli na dovolené. A plánujeme další," říká Grussmann.
Doufá, že se podaří vybrat termín, aby mohl vyrazit i na zápas Betisu. „Vím o každém jejich výsledku. Když je čas, sleduji utkání. Naposledy odvetu semifinále Španělského poháru s Valencií." Dumal, zda na čtvrteční duel Evropské ligy Sevilla-Slavia nevyrazit. „Tomáše jsem přivedl do ligy, s trenérem Slavie Jindrou Trpišovský jsem zase studoval nejvyšší trenérskou licenci," vypravuje. Nakonec mu pracovní povinnosti cestu znemožnily. A tak nemusí řešit dilema, zda i přes obrovskou rivalitu vstoupit na stadion konkurenčního FC Sevilla. „Jde o něco, co se ctí i po letech. Řevnivost byla obrovská. A já mám Betis skutečně v srdci."
